Peluška Bendlová
Gabriel Marcel

1993 | Nakladatelství Filosofia

Dr. Peluška Bendlová je pracovnicí Fil. ústavu AV ČR, věnuje se křesťanské a židovské filozofii dialogu a francouzskému modernímu myšlení obecně. Svůj zájem soustředí především na Teilharda de Chardin. Kniha věnovaná základnímu přiblížení myšlenek Gabriela Marcela se skládá ze studie nazvané Úvod do filosofie Gabriela …Marcela, dále z výboru tří Marcelových textů , přehledu životopisných dat G. Marcela a seznamu základních Marcelových děl. P. Bendlová nejprve vymezuje směr, ke kterému se Marcel přikláněl - rezervovaně se stavěl k řazení mezi existencialisty a sám se přikláněl k názvu „křesťanský sókratismus“, „hlavně ve smyslu novosókratovského dialogu mezi „já“ a „ty“ k odhalení pravého bytí“ či k názvu „konkrétní filosofie“. Toto označení znamená odmítnutí „-ismů“, tj. schematické topologizace dějin myšlení. Bendlová dále hovoří o vztahu Marcela k Fichtemu, Schellingovi, Kierkegaardovi a dalším. V podkapitolce Divadlo a hudba poukazuje na mnohostrannost Marcelova talentu, která ovlivňuje jeho filosofické myšlení. Upozorňuje na Marcelovo téma vnitřního odcizení a hlavně na jeho vztah k náboženství, resp. jeho konverzi ke katolictví. Hovoří o Marcelově rozlišení první a druhé reflexe, která vede k další distinkcím . Věnuje se především jeho fenomenologii „mít“. Ve vztahu k „mít“ rozebírá další Marcelovo velké téma, téma tělesnosti.
Dr. Peluška Bendlová je pracovnicí Fil. ústavu AV ČR, věnuje se křesťanské a židovské filozofii dialogu a francouzskému modernímu myšlení obecně. Svůj zájem soustředí především na Teilharda de Chardin…. Kniha věnovaná základnímu přiblížení myšlenek Gabriela Marcela se skládá ze studie nazvané Úvod do filosofie Gabriela Marcela, dále z výboru tří Marcelových textů , přehledu životopisných dat G. Marcela a seznamu základních Marcelových děl. P. Bendlová nejprve vymezuje směr, ke kterému se Marcel přikláněl - rezervovaně se stavěl k řazení mezi existencialisty a sám se přikláněl k názvu „křesťanský sókratismus“, „hlavně ve smyslu novosókratovského dialogu mezi „já“ a „ty“ k odhalení pravého bytí“ či k názvu „konkrétní filosofie“. Toto označení znamená odmítnutí „-ismů“, tj. schematické topologizace dějin myšlení. Bendlová dále hovoří o vztahu Marcela k Fichtemu, Schellingovi, Kierkegaardovi a dalším. V podkapitolce Divadlo a hudba poukazuje na mnohostrannost Marcelova talentu, která ovlivňuje jeho filosofické myšlení. Upozorňuje na Marcelovo téma vnitřního odcizení a hlavně na jeho vztah k náboženství, resp. jeho konverzi ke katolictví. Hovoří o Marcelově rozlišení první a druhé reflexe, která vede k další distinkcím . Věnuje se především jeho fenomenologii „mít“. Ve vztahu k „mít“ rozebírá další Marcelovo velké téma, téma tělesnosti.

Stav

Velmi dobrý

vybledlý hřbet

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, vybledlý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	103
Jazyk:	česky
ISBN10:	807007048X
ISBN:	9788070070482
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 2. 2026 16:57
Číslo položky:	1629690

O autorovi

Peluška Bendlová

Narodila se 31.7.1931 v Piešťanech v české rodině státního zaměstnance. V r. 1950 maturovala na gymnáziu v Plané u Mariánských Lázní. Studovala filozofii a historii na FF UK, kde r. 1955 promovala v oboru dějiny filozofie. V l. 1956–60 vyučovala svůj obor na ČVUT v Praze, odkud odešla na FÚ ČSAV . Zde v březnu 1965 obhájila kandidátskou dizertaci Kapitoly z dějin katolické filozofie. Její hlavní badatelský zájem byl soustředěn na novotomismus , na teilhardismus, křesťanský personalismus atd. V l. 1963–64 se zúčastnila sociologického výzkumu religiozity v Severomoravském kraji. V r. 1965 byla na tříměsíční stáži v Polské akademii věd ve Varšavě. Jako stipendistka francouzské vlády studovala v l. 1966–67 na Sorbonně . Ve Fondaci Teilharda de Chardin se tu současně seznamovala zejména s jeho ineditními spisy a navázala spolupráci s obdobně zaměřenými badateli. V r. 1969 přijala pozvání na mezinárodní teilhardovské sympozium ve Vézelay. S nástupem tzv. normalizace byla z ÚFS ČSAV propuštěna. Publikace její práce o tomistické metafyzice a přirozené teologii Bůh a svět, připravená do tisku ve vydavatelství Academia, byla zakázána a obě její předtím vydané knihy byly dány na index. Ve dvacetiletí 1970–90 neměla žádné stálé zaměstnání. Pouze občas tlumočila v polském a výjimečně i francouzském jazyce jako externí spolupracovnice Pražské informační služby. Od 1. 4. 1990 působí opět na FÚ, v jeho oddělení filozofie 20. století. Orientuje se hlavně na křesťanskou a židovskou filozofii dialogu a na moderní francouzské myšlení vůbec, především na Teilharda. Svůj korespondenční styk s Association des Amis de Pierre Teilhard de Chardin v Paříži ostatně nikdy nepřerušila. Po vydání své monografie o G. Marcelovi a několika překladů z jeho díla navázala podobnou spolupráci s mezinárodní společností Associat...

Více od autora