Knihy
Cizojazyčné
Ostatní cizojazyčné
Dionýz Ilkovič
Fysika pre študujících na vysokých školách tech...

Dionýz Ilkovič: Fysika pre študujících na vysokých školách technických

Dionýz Ilkovič, Július Krempaský, Š Horváth
Fyzika pre študujúcich na vysokých školách technických

1962 | Nakladatelství Slovenské vydavatel'stvo technickej literatúry

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	789
Jazyk:	slovensky
Edice:	Edícia teoretickej literatúry
Vydání:	3., opr. a dopl. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	14. 6. 2021 14:6
Číslo položky:	195156

O autorech

Dionýz Ilkovič

Akademik Dionýz Ilkovič byl fyzik, fyzikální chemik a vysokoškolský pedagog rusínského původu, otec Dagmar Havlové. Po studiu na Československém reálném gymnáziu v Prešově pokračoval nejdříve na ČVUT, obor strojníctví a elektrotechnika, v průběhu studia přestoupil na Přírodovědeckou fakultu, kterou dokončil v roce 1929. Pracoval v Chemickém ústavu Univerzity Karlovy pod vedením profesora Jaroslava Heyrovského. Po získání doktorátu vedle pracovního úvazku na ústavu učil také fyziku a chemii na pražských gymnáziích . Je autorem tzv. Ilkovičovy rovnice, která popisuje vztah mezi intenzitou polarografického difúzního proudu, koncentrací roztoku a vlastnostmi kapkové rtuťové elektrody. Od roku 1940 působil ve funkci přednosty Ústavu technické fyziky SVŠT v Bratislavě. Zde vydal monografii Polarografia. 26. srpna 1944 byl založen Fyzikálny ústav PFSU. Po zřízení Slovenské akademie věd v roce 1953 byl jmenován akademikem. Podílel se na vzniku Kabinetu fyziky SAV , který se přejmenoval na Laboratórium fyziky SAV a nakonec na Fyzikálny ústav SAV . Do roku 1961 toto pracoviště vedl. V roce 1982 ustavila Slovenská akademie věd Plaketu Dionýze Ilkoviče udělovanou za zásluhy ve fyzikálně-chemických vědách. Po sametové revoluci byla založena Nadácia Dionýza Ilkoviča, která podporuje talentované studenty.

Více od autora

Július Krempaský

Július Krempaský byl slovenský fyzik a vysokoškolský pedagog. Narodil se 31. března 1931 v Krížovej Vsi. Po maturitě na gymnáziu v Kežmaroku v roce 1949 se rozhodl pro studium fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Studium ukončil v roce 1953. Již v průběhu studia se stal asistentem na katedře fyziky na Elektrotechnické fakultě Slovenské vysoké škole technické, na které také setrval v průběhu celé své pedagogické kariéry. Ovlivnil budování a formování vědy a nepřímo i elektrotechnického průmyslu na Slovensku. Jde o spoluautora šesti patentů, neúnavným propagátorem vědy a jejího uplatnění v praxi. V roce 1980 se stal členem korespondentem Slovenské akademie věd a o tři roky později členem korespondentem Československé akademie věd. Jako první na Slovensku začal zkoumat polovodiče a vychoval první generaci odborníků na tuto problematiku . Prvenství mu patří i v oblasti synergetiky. Pro tuto disciplínu napsal základní vědeckou literaturu a řadu vědeckých článků. Stal se zakladatelem vědního oboru Termodynamické vlastnosti. Na toto téma publikoval několik vědeckých publikací, patentů a vědeckých článků. Stal se rovněž zakladatelem vědního oboru Nekrystalické polovodiče a spoluzakladatelem vědního směru Amorfní kovy Podílel se na modernizaci procesu výuky fyziky na vysokých technických školách a napsal na toto téma základní učebnici v rozsahu 750 stran. V oblasti středních škol stimuloval aktivitu v oblasti „integrovaného“ vyučování přírodovědy a napsal pro tuto oblast základní učební pomůcky. Vyškolil 27 aspirantů a asistoval při získání vícerých vědeckých titulů .

Více od autora