Petra Prochazkova
Frišta

2021 | Nakladatelství NLN

Petra Procházková přibližuje v novele Frišta s reportérskou citlivostí hektický tep kábulských ulic, žár tamního slunce a v neposlední řadě rigidní poměry v afghánské rodině i společnosti. Protagonistka novely Herra se provdá do rozvětvené kábulské rodiny, která jí na jednu stranu poskytne kýžené útočiště, na druhou st…ranu musí Herra sledovat násilnické chování svého švagra a občas schytá výprask i ona sama. Jednoho dne přibude do rodiny bizarně vyhlížející chlapec Mad. Díky jeho působení se dají věci do pohybu a staré pořádky se pomalu, ale jistě začnou bortit. Příběh rámuje pád Tálibánu a příchod amerických humanitárních pracovníků, pro něž začne Herra pracovat. Její dny pak připomínají tanec mezi vejci – nechce pobouřit volnomyšlenkářské Američany ani tradicionalistického manžela. To vše popisuje autorka s humorem, sugestivně a se smyslem pro detail. I díky tomu se Frišta stala předlohou animovaného filmu Moje slunce Mad režisérky Michaely Pavlátové. Nové vydání Frišty vychází u příležitosti uvedení tohoto snímku. Zároveň se ke čtenářům dostává v době, která nelítostně ukazuje, že vyprávění neztratilo ani po letech nic ze své aktuálnosti. Petra Procházková přibližuje v novele Frišta s reportérskou citlivostí hektický tep kábulských ulic, žár tamního slunce a v neposlední řadě rigidní poměry v afghánské rodině i společnosti. Protagonist…ka novely Herra se provdá do rozvětvené kábulské rodiny, která jí na jednu stranu poskytne kýžené útočiště, na druhou stranu musí Herra sledovat násilnické chování svého švagra a občas schytá výprask i ona sama. Jednoho dne přibude do rodiny bizarně vyhlížející chlapec Mad. Díky jeho působení se dají věci do pohybu a staré pořádky se pomalu, ale jistě začnou bortit. Příběh rámuje pád Tálibánu a příchod amerických humanitárních pracovníků, pro něž začne Herra pracovat. Její dny pak připomínají tanec mezi vejci – nechce pobouřit volnomyšlenkářské Američany ani tradicionalistického manžela. To vše popisuje autorka s humorem, sugestivně a se smyslem pro detail. I díky tomu se Frišta stala předlohou animovaného filmu Moje slunce Mad režisérky Michaely Pavlátové. Nové vydání Frišty vychází u příležitosti uvedení tohoto snímku. Zároveň se ke čtenářům dostává v době, která nelítostně ukazuje, že vyprávění neztratilo ani po letech nic ze své aktuálnosti.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	295
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074228142
ISBN:	9788074228148
Vydání:	Vydání třetí
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2024 16:25
Číslo položky:	819786

O autorovi

Petra Prochazkova

Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

Více od autora