Petra Prochazkova
Aluminiová královna : rusko-čečenská válka očima žen

2003 | Nakladatelství Lidové noviny

Rozhovory známé válečné zpravodajky a humanitární pracovnice přinášejí pohled na rusko-čečenskou válku očima žen. Jsou otřesnou výpovědí o životě v beznaději, v troskách rozbombardovaného Grozného, bez základních životních potřeb a jakékoli budoucnosti. Kniha je svědectvím o každodenním hrdinství žen, které se v nelids…kých podmínkách snaží pro své blízké zajistit minimum pro přežití. Jednotlivé příběhy vypovídají o obdivuhodné psychické a fyzické vytrvalosti, o schopnosti zdolat osud, který nemohou samy ovlivnit, a ve kterém se, přes ztrátu základních materiálních hodnot, snaží zachovat si alespoň zbytky lidské důstojnosti. Rozhovory známé válečné zpravodajky a humanitární pracovnice přinášejí pohled na rusko-čečenskou válku očima žen. Jsou otřesnou výpovědí o životě v beznaději, v troskách rozbombardovaného Grozného, be…z základních životních potřeb a jakékoli budoucnosti. Kniha je svědectvím o každodenním hrdinství žen, které se v nelidských podmínkách snaží pro své blízké zajistit minimum pro přežití. Jednotlivé příběhy vypovídají o obdivuhodné psychické a fyzické vytrvalosti, o schopnosti zdolat osud, který nemohou samy ovlivnit, a ve kterém se, přes ztrátu základních materiálních hodnot, snaží zachovat si alespoň zbytky lidské důstojnosti.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Mírně opotřebená

vazba se začíná rozlepovat, stránky se uvolňují

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba se začíná rozlepovat, stránky se uvolňují
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	165
Jazyk:	česky
ISBN10:	807106632X
ISBN:	9788071066323
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 11. 2025 13:54
Číslo položky:	1469008

O autorovi

Petra Prochazkova

Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

Více od autora