Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Herbert Marcuse
"Frankfurtská škola" ve světle marxismu

Herbert Marcuse: "Frankfurtská škola" ve světle marxismu

Herbert Marcuse, Jürgen Habermas, Theodor W Adorno, Max Horkheimer
"Frankfurtská škola" ve světle marxismu : ke kritice Horkheimerovy, Adornovy, Marcusovy a Habermasovy filosofie a sociologie : materiály z vědeckého zasedání k 100. výročí narození V.I. Lenina uspořádaného Ústavem pro studium a výzkum marxismu 21. a 22. února 1970 ve Frankfurtu nad Mohanem

1972 | Nakladatelství Svoboda

"Frankfurtská škola" ve světle marxismu: ke kritice Horkheimerovy, Adornovy, Marcusovy a Habermasovy filosofie a sociologie: materiály z vědeckého zasedání k 100. výročí narození V.I. Lenina uspořádaného Ústavem pro studium a výzkum marxismu 21. a 22. února 1970 ve Frankfurtu nad Mohanem. "Frankfurtská škola" ve světle marxismu: ke kritice Horkheimerovy, Adornovy, Marcusovy a Habermasovy filosofie a sociologie: materiály z vědeckého zasedání k 100. výročí narození V.I. Lenina uspořádan…ého Ústavem pro studium a výzkum marxismu 21. a 22. února 1970 ve Frankfurtu nad Mohanem.

Stav

Mírně opotřebená

cítit kouřem

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, cítit kouřem
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
Překladatel:	Eva Adamová
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Filosofie a současnost
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2025 12:4
Číslo položky:	1442831

O autorech

Herbert Marcuse

Herbert Marcuse byl německo-americký filosof a sociolog židovského původu, člen Frankfurtské školy. Mezi Marcuseho nejznámější práce patří kniha Jednorozměrný člověk , která se stala jedním z manifestů studentského hnutí na sklonku 60. let 20. století. Autor v díle dochází k závěru, že moderní přetechnizovaná společnost je sice společností blahobytu, avšak je v podstatě silně nemocná. Ve své době tak podává originální kritiku vědy a racionálního myšlení, jejichž pozitivní úloha tehdy zůstávala převážně nezpochybňována. S rostoucím panstvím člověka nad přírodou však roste i panství nad člověkem samotným. Technokratický rozum poukazem na svou úspěšnost nepřipouští žádnou alternativu, žádnou kritiku: člověk se stává jednorozměrným. Hovoří o paralýze kritiky – společnosti bez kritické sebereflexe.

Více od autora

Theodor W Adorno

fotografie: Theodor W. Adorno - vpravo Theodor W. Adorno studoval na frankfurtské univerzitě filosofii, sociologii, psychologii a hudební vědu. Roku 1924 promoval prací o Edmundu Husserlovi. Během těchto let psal řadu hudebních kritik a sám se snažil komponovat v duchu radikální moderny. V roce 1925 odešel studovat hudební kompozici do Vídně. Po návratu do Frankfurtu sepsal habilitační práci Kierkegaard: konstrukce estetična a roku 1931 se stal soukromým docentem filosofie. Po nástupu nacistů v Německu odešel roku 1933 do anglického Oxfordu, v roce 1938 emigroval do USA a v Los Angeles vyučoval a řídil tamější výzkumné oddělení na University of California. Roku 1947 zde poprvé vyšlo dnes již klasické dílo „kritické teorie“, napsané společně s Maxem Horkheimerem, Dialektika osvícenství. Několik let po válce se Adorno vrátil do Německa a roku 1949 získal mimořádnou profesuru filosofie na univerzitě ve Frankfurtu. Po obnovení Institutu pro sociální výzkum v roce 1950 se stal zástupcem ředitele, od roku 1958 až do své smrti Institut řídil. Roku 1951 vyšel jeho spis Minima Moralia. Aktivně, i když nikoli nekriticky se zapojil do protestních akcí roku 1968. Zemřel na infarkt během dovolené ve Švýcarsku roku 1969.

Více od autora