Stav: |
Velmi dobrý
|
Dostupnost: | Skladem pro e-shop |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 326 , 152 nečíslovaných obrazových příloh |
Jazyky: | česky |
Ilustrátor: | Josef Ehm |
Edice: | 64. svazek ed. České dějiny 93x |
Vydání: | Druhé, doplněné vydání |
Vydáno v: | Praha |
Vystaveno: | út 23. dubna 2024 9:01 |
Číslo položky: | 824662 |
Starší, ale stále hodnotná publikace, která zájemce důkladně seznamuje s jednou z nejvýraznějších osobností českého baroka. Čtenář se mj. seznámí s jeho životními osudy. Bohaté dílo Ferdinanda Brokofa je odborně popsáno a zhodnoceno. V publikaci je zahrnut podrobně popsaný a fotograficky dokumentovaný katalog Brokofova díla. Téměř polovina rozsahu publikace je věnována obrazové příloze. Fakt, že fotografie jsou černobílé její hodnotu a význam pro poznání autorova díla nesnižuje. Doplněna je podrobná bibliografie, rejstřík, nechybí cizojazyčná resumé.
Ferdinand Maxmilián Brokoff byl český sochař a řezbář, syn sochaře a řezbáře Jana Brokoffa a bratr sochaře a řezbáře Michala Jana Josefa Brokoffa. Působil hlavně v Praze, kde k nejznámějším dílům patří řada soch na Karlově mostě a náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic, vytvořený za účasti architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Působil i jinde v Čechách a ve spolupráci s Fischerem také ve Vídni a Slezsku. Spolu s Matyášem Bernardem Braunem je nejvýznamnějším představitelem vrcholného českého barokního sochařství a patří k nejpřednějším českým sochařům vůbec. Narodil se na Červeném Hrádku v západních Čechách jako druhý syn Jana Brokoffa, který tam pracoval na výzdobě zámku. Byl pokřtěn 12. září 1688 v kostele v Jirkově, ale existuje ještě jeden doklad o křtu, který byl proveden v zámecké kapli na Červeném Hrádku dne 9. září 1688. Jméno Ferdinand Maximilián dostal po tehdejším majiteli zámku hraběti Ferdinandu Maximiliánovi Hrzánovi, který byl jeho kmotrem. Podobně jako starší bratr Michal Jan Josef pokračoval i Ferdinand v rodinné tradici a vyučil se sochařství a řezbářství v dílně svého otce, který od roku 1693 byl občanem Starého Města pražského. O jeho dalším vzdělání neexistují prokazatelné informace. Uvádí se, že v letech 1708–1713 mohl studovat v dílně tehdy slavného kamenosochaře Ondřeje Filipa Quitainera. Podle názorů některých kunsthistoriků lze z Ferdinandovy tvorby a znalostí práce s mramorem usuzovat, že mohl získávat zkušenosti také v zahraničí, ve Vídni v akademii dvorských umělců bratrů Strudelových a v Římě, kde ho mohla ovlivnit tvorba Giana Lorenza Berniniho. V Praze byl jeho hlavním vzorem raně barokní řezbář a sochař Jan Jiří Bendl. Pravděpodobně od roku 1709 Ferdinand již tvořil samostatně. Během svých cest Brokoff ve Vídni kolem roku 1714 potkal významného dvorního rakouského architekta Jana Fischera z Erlachu, s nímž pak spolupracoval na...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem