Ludmila Vachtová
František Kupka

1968 | Nakladatelství Odeon

Autorka obsáhlé monografie vychází při líčení životních i uměleckých osudů Františka Kupky z prostředí, ve kterém vyrůstal a které formovalo jeho názory, analyzuje jednotlivá období jeho tvorby a zařazuje je do souvislostimoderního umění i doby. Původem a vlastnostmi Čech prožil většinu svého života ve Francii v době p…řekotného uměleckého dění, z něhož čerpal podněty pro svůj malířský výraz. Svým výjimečně uzavřeným dílem, vedoucím zákonitě odreality k abstrakci, stal se jednou z nejvýznamnějších osobností ve vývoji moderního světového malířství. Autorka obsáhlé monografie vychází při líčení životních i uměleckých osudů Františka Kupky z prostředí, ve kterém vyrůstal a které formovalo jeho názory, analyzuje jednotlivá období jeho tvorby a zařa…zuje je do souvislostimoderního umění i doby. Původem a vlastnostmi Čech prožil většinu svého života ve Francii v době překotného uměleckého dění, z něhož čerpal podněty pro svůj malířský výraz. Svým výjimečně uzavřeným dílem, vedoucím zákonitě odreality k abstrakci, stal se jednou z nejvýznamnějších osobností ve vývoji moderního světového malířství.

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou, ochranný obal
Počet stran:	255
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	František Kupka
Edice:	37. svazek ed. 37. svazek ed. České dějiny
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 19:41
Číslo položky:	985582

O autorovi

Ludmila Vachtová

Ludmila Vachtová byla česká historička a teoretička umění, výtvarná kritička, kurátorka výstav moderního a soudobého umění a překladatelka. V 60. letech 20. století působila jako kurátorka Galerie na Karlově náměstí a Galerie Platýz. Od roku 1972 žila ve Švýcarsku. Byla manželkou významného švýcarského sochaře a kreslíře Florina Granwehra . Po maturitě se roku 1951 neúspěšně pokusila o přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze a ještě v témže roce byla přijata na obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UK. Jejími profesory byli Martin Salcman, Karel Lidický, V. Denkstein, M. Míčko, J. Uždil, jako asistenti na katedře působili Kamil Linhart a Zdeněk Sýkora. Linhart půjčoval studentům samizdatové texty o moderním výtvarném umění, které překládala jeho žena Věra Linhartová. Ludmila Vachtová ukončila studium v roce 1954 dvěma diplomovými pracemi: Alegorie a symbol v české barokní plastice, Renesanční plastika v Čechách. Od roku 1954 pracovala v časopisu Výtvarné umění, 1962–1965 v časopisu Knižní kultura, od roku 1969 v časopisu Umění a řemesla. V letech 1957–1963 externě studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Studium ukončila diplomovou prací František Kupka , kterou roku 1968 obhájila jako doktorskou disertaci. Roku 1964 přednášela dějiny moderního umění na Katedře žurnalistiky FFUK. Od roku 1966 je členkou Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA. Od roku 1955, kdy vyšel její první článek o Kupkovi, publikovala v časopisu Tvar články o moderním umění . Spřátelila se s Mikulášem Medkem, Janem Kotíkem, Anetou a Liborem Fárovými a Zdeňkem Sklenářem. Na popud italského literárního historika Giancarlo Vigorelliho, který vydával časopis L‘Europa litteraria, napsala článek o Medkovi, Istlerovi, Koblasovi, Kotíkovi a Sklenářovi, který vyšel roku 1960 pod názvem Cingue pittori cechoslovacchi v L...

Více od autora