Jonáš Záborský
Faustiáda

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Pozoruhodné dílko slovenského autora , povoláním evangelického faráře. Nadán darem satiry, parodie a drsného, až rabelaisovského humoru, vypráví o podivuhodných dobrodružstvích doktora Fausta cestou do slovenského Kocourkova a za pobytu v něm a útočí tak proti všemu špatnému, zaostalému a hloupému, co kolem sebe viděl …a zbystřeným smyslem pro pravdu a pokrok dobře rozpoznával. Pozoruhodné dílko slovenského autora , povoláním evangelického faráře. Nadán darem satiry, parodie a drsného, až rabelaisovského humoru, vypráví o podivuhodných dobrodružstvích doktora Fausta cestou d…o slovenského Kocourkova a za pobytu v něm a útočí tak proti všemu špatnému, zaostalému a hloupému, co kolem sebe viděl a zbystřeným smyslem pro pravdu a pokrok dobře rozpoznával.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	226
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jiřina Kintnerová
Edice:	27. svazek ed. 27. svazek ed. Světová četba, Krásná literatura
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 10. 2023 11:58
Číslo položky:	652860

O autorovi

Jonáš Záborský

Jonáš Záborský byl slovenský duchovní, básník, spisovatel-prozaik, dramatik, novinář a historik. Narodil se v rodině drobného zemana. Základní školu navštěvoval v Záboří, Horném Jaseni a Záturčí v letech 1818–1821, v roce 1821 nastoupil na nižší gymnázium v Necpalech, v roce 1823 pokračoval na gymnáziu v Gemeru, v letech 1829-1832 navštěvoval evangelické lyceum v Kežmarku a nakonec své vzdělání ukončil v roce 1834 na evangelickém teologickém kolegiu v Prešově. Působil jako kaplan v Pozdišovcích, v letech 1839–1840 studoval na univerzitě v Halle, v roce 1840 byl krátkou dobu kaplanem u M. M. Hodži v Liptovském Mikuláši, nicméně ještě koncem roku přijal místo faráře v Rankovcích. Po požáru jeho fary i kostela přestoupil k římskokatolické církvi a v roce 1843 byl vysvěcen knězem. Dostal se do sporu s Ľudovítem Štúrem a jeho kodifikací spisovné slovenštiny ; odmítl také jeho národní program jako nerealistický. V letech 1843–1850 působil jako německý kaplan v Košicích. V roce 1848 byl uvězněn za přechovávání Žiadosti slovenského národa, v roce 1850 získal místo profesora řečtiny na Právnické fakultě v Košicích a v letech 1850–1853 též působil jako redaktor vládních Slovenských novin ve Vídni. Po konfliktech s bachovskou cenzurou se v roce 1853 stal farářem v Župčanech, okres Prešov. Nakonec přijal novou podobu slovenštiny a věnoval se hlavně literární činnosti. Poslední roky života prožil osamocen , zatrpklý, plný rozporů v sobě samém i vůči okolnímu světu. Je autorem klasicistických básnických skladeb , satirických próz , didaktických humoresek , historických povídek a 34 dramat. Napsal rozsáhlou historickou práci Dejiny uhorského kráľovstva od počiatku do časov Žigmundových a mnoho dějep...

Více od autora