Libuše Moníková
Fasáda : M.N.O.P.Q

2004 | Nakladatelství Argo

Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části.… Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé. Libuše Moníková , Češka píšící německy. Po studiu anglistiky a germanistiky na FF UK v Praze žila od roku 1971 v SRN, kde učila na univerzitě v Brémách a v Kasselu srovnávací literaturu. Od roku 1981, kdy vydala první knihu, se věnovala výhradně psaní. Její romány vyšly přeloženy do řady dalších jazyků. Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Lite…rárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé. Libuše Moníková , Češka píšící německy. Po studiu anglistiky a germanistiky na FF UK v Praze žila od roku 1971 v SRN, kde učila na univerzitě v Brémách a v Kasselu srovnávací literaturu. Od roku 1981, kdy vydala první knihu, se věnovala výhradně psaní. Její romány vyšly přeloženy do řady dalších jazyků.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	368
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072036068
ISBN:	9788072036066
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Současná světová próza
Vydání:	Vyd. v tomto překladu 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 6. 2025 9:18
Číslo položky:	1279347

O autorovi

Libuše Moníková

Libuše Moníková byla česká, německy píšící, spisovatelka. Její dílo bylo ověnčeno řadou literárních i státních cen. Již ve svém dětství a mládí, které prožila v pražské čtvrti Dejvice měla vztah ke kultuře, zejména pak k filmu. Přestože chtěla být filmovou režisérkou, pod vlivem své středoškolské učitelky němčiny začala od roku 1963 studovat filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor germanistika a anglistika. Díky své diplomové práci na téma Brechtovo zpracování Shakespearova Koriolana získala v roce 1968 roční stipendium na univerzitě v Göttingenu. Tento rok byl pro Libuši Moníkovou zlomový – umírá jí matka a Československo se stává obětí invaze armád Varšavského paktu. V Západním Německu se seznamuje se svým budoucím manželem, za kterým v roce 1971 natrvalo do SRN odchází. Zde pak pracovala jako vysokoškolská učitelka na vysoké škole v Kasselu a později na Univerzitě v Brémách. Od roku 1981 již žila jako spisovatelka na volné noze. Od roku 1991 do roku 1996 byla členkou PEN klubu SRN, odkud pak vystoupila na protest proti spojení s východoněmeckým PEN-klubem. Už od svých vypravěčských počátků směřovaly texty Libuše Moníkové k moderní románové próze, jejími literárními vzory byli Franz Kafka, Jorge Luis Borges a Arno Schmidt. Jejími díly se prolínají prvky mytologie a českých dějin – v textech Pavana za zemřelou infantku, Fasáda, Zjasněná noc rozvíjí motivy královny amazonek, kněžny Libuše a české dívčí války. V knize Fasáda se spisovatelka také dotýká tématu pražského jara – román se odehrává v době normalizace v Československu na litomyšlském zámku. „Příběhy Libuše Moníkové z českých dějin zapisují stejně jako všechna vyprávění individuální lidský časový prožitek do času univerzálního. Úkolem vyprávění je stanovit nezaměnitelnost a jedinečnost doby tím, že dá historickému bytí nový tvar a posune je na úroveň historického povědomí. Moníková je autorka bohatých výrazových možností, rozvíjí hru s časem...

Více od autora