František Branislav
Ezopovy bajky BEZ LP

1973 | Nakladatelství Panton

Čtyřiatřicet bajek, jež autor formou básní v próze zpracoval podle Lepařova překladu z řečtiny, vydaného r. 1881 v Jičíně. Písničky k bajkám, přinášejícím vtipné výchovné příběhy ze života zvířat, napsal Jiří Válek. Čtyřiatřicet bajek, jež autor formou básní v próze zpracoval podle Lepařova překladu z řečtiny, vydaného r. 1881 v Jičíně. Písničky k bajkám, přinášejícím vtipné výchovné příběhy ze života zvířat, nap…sal Jiří Válek.

Vyberte kus s kódem BF2025: 125 Kč

Stav

Dobrý

razítko, bez přílohy

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	159 Kč
	Stav Dobrý razítko, bez přílohy	Skladem pro e-shop	139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko, bez přílohy
Vazba:	pevná
Počet stran:	46 s., 14 s. příl
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Věra Faltová, Olga Fejková-Zelinková
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Hudební výchova nejmenších
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 10. 2025 11:37
Číslo položky:	1413262

O autorovi

František Branislav

František Branislav , vlastním jménem František Blecha, byl český básník. František Branislav byl syn berounského hostinského Františka Blechy a matky Antonie, rozené Dvořákové. Dětství strávil ve Strašicích u Rokycan. Gymnázium začal sice studovat v Praze, ale již toku 1913 se s rodiči přestěhoval do Počapel u Králova Dvora a přestoupil ma gymnázium v Berouně, kde roku 1921 maturoval. Ještě jako student gymnázia vystoupil z římskokatolické církve. Po maturitě začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a studium dokončil roku 1926. Po absolvování vojenské služby pracoval v letech 1928–1945 jako úředník Všeobecného penzijního ústavu a zároveň byl knihovníkem Skandinávského a nizozemského ústavu. Od roku 1945 byl literárním referentem Československého rozhlasu, v letech 1952–1955 šéfredaktorem Literárních novin a v letech 1955–1958 šéfredaktorem časopisu Nový život. Současně působil do roku 1959 jako lektor severských literatur na FF UK. Pak se již věnoval zcela literatuře. Byl dvakrát ženat . Je pochován na hřbitově v Praze-Modřanech. Jeho literární počátky spadají již do dob gymnazijního studia. V Praze se účastnil rušného literárního života a přispíval do různých novin a časopisů . Svůj literární pseudonym si zvolil podle kovolijce Josefa Branislava Mencla z Hořovic, který patřil do kruhu přátel Boženy Němcové. Pro jeho tvorbu měly zvláštní význam jeho cesty do Německa, Dánska a skandinávských zemí a rovněž i poválečné cesty do Polska, Černomoří a Řecka. Ústředním tématem jeho lyrické poezie byl vztah k přírodě, do kterého se promítaly motivy milostné a láska k domovu. Koncem třicátých let se v jeho poezii objevila úzkost o osud vlastního národa. V padesátých letech se ani Branislav neubránil teh...

Více od autora