Robert Louis Stevenson, Michael Florian
Essaye VÝTISK č. 235/850

1938 | Nakladatelství Marta Florianová

Soubor čtyř esejů klasika anglické dobrodružné literatury v překladu Jana Čepa je doplněn obsáhlou životopisnou poznámkou z pera překladatele. Obsahuje: List mladému muži, který se hodlá věnovati umělecké dráze; Cesty; O volbě povolání; Poznámka o realismu. Soubor čtyř esejů klasika anglické dobrodružné literatury v překladu Jana Čepa je doplněn obsáhlou životopisnou poznámkou z pera překladatele. Obsahuje: List mladému muži, který se hodlá věnovati uměl…ecké dráze; Cesty; O volbě povolání; Poznámka o realismu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

číslováno, opotřebená obálka, natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý číslováno, opotřebená obálka, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý číslováno, zašlá obálka, stránky s fleky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, natrhnutá obálka
Poznámka:	číslovaný výtisk
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	70
Jazyk:	česky
Překladatel:	Jan Čep
Edice:	128. svazek ed. 128. svazek ed. Dobré dílo
Vydáno v:	Stará Říše na Moravě
Vystaveno:	21. 9. 2026 8:56
Číslo položky:	1924334

O autorech

Robert Louis Stevenson

Robert Louis Stevenson byl skotský romanopisec, básník, spisovatel cestopisů a amatérský hudební skladatel, vedoucí představitel novoromantismu v anglické literatuře. Narodil se v roce 1850 v hlavním městě Skotska Edinburghu jako Robert Lewis Balfour Stevenson. Přibližně ve věku osmnácti let si změnil druhé jméno z „Lewis“ na „Louis“. Jeho otec Thomas Stevenson, dědeček Robert Stevenson i pradědeček byli významní stavitelé a provozovatelé majáků. Po nich zřejmě zdědil náklonnost k dobrodružství, volání moře a cestování. Jeho dědeček z matčiny strany Lewis Balfour byl profesorem etiky a pastorem. Právě v jeho domě strávil významnou část dětství. Stevenson o něm říkal, že po něm zdědil zálibu v pronášení veřejných proslovů a zároveň odpor k jejich poslouchání. Pravděpodobně po své matce Margaret Balfourové měl slabé plíce , následkem čehož trávil celé zimy v posteli, přičemž mu jeho ošetřovatelka dlouhé hodiny předčítala z Bible a životopisů starých skotských Covenanterů . Přes léto ho posílali, aby si hrál venku, kde se projevoval jako živé bezstarostné dítě. V jedenácti letech se jeho zdraví zlepšilo natolik, že ho rodiče zapsali na Edinburskou akademii, aby mohl později nastoupit na Edinburskou univerzitu a následovat tak svého otce, stavitele majáků. V této době hodně četl. Zvláště Shakespeara, Waltera Scotta, Johna Bunyana a Arabské příběhy tisíce a jedné noci. Na Edinburskou univerzitu nastoupil v sedmnácti letech, ale brzy zjistil, že nemá ani technické myšlení, ani fyzické schopnosti, aby uspěl jako inženýr. Během cesty, na kterou ho jeho otec vzal v naději, že v něm vzbudí zájem o konstrukci majáků, zjistil, že má plnou hlavu spíše podivuhodných romancí opěvujících pobřeží a ostrovy, které navštívili. Jeho přísný otec nakonec přijal jeho rozhodnutí věnovat se litera...

Více od autora

Michael Florian

Michael Florian byl český grafik, syn Josefa Floriana. Zabýval se grafikou od svého mládí. V šestnácti letech ilustroval knihu Carlos a Nicolás : Dětská léta v Argentině od Rudolfa Schmieda. Na ručním lisu ji vytiskl se svým bratrem Metodějem Florianem a sestrou Evou Florianovou, která knihu vysázela. Kniha vzbudila zájem bibliofilů, byla opět vydána v roce 1930 nakladatelstvím Melantrich. Michael vytvářel ex libris pro mnoho zájemců a stal se později známým grafikem i v zahraničí, hlavně v Dánsku, Holandsku, a Itálii. Po roce 1944 byl nasazen na práci v Tišnově. Po roce 1948 ilustroval několik knih a byl přijat do Svazu výtvarných umělců. Michael se také zajímal o matematiku a astronomii. Sám si zhotovil hvězdářský dalekohled. Dutá zrcadla si vybrousil podle návodu, který mu poskytl pražský astrolog Emanuel Šimandl. Michael měl vyvinutý smysl pro techniku všeho druhu, opravoval stroje i hodiny a byl také vášnivým včelařem. V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…