Jaroslav Durych
Essaye - OBÁLKA ANONYMNĚ JINDŘICH ŠTYRSKÝ

1931 | Nakladatelství Ladislav Kuncíř

Reflex básníkových zápasů, bídy, víry, naděje a lásky. Reflex básníkových zápasů, bídy, víry, naděje a lásky.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

natrhnutá obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	799 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~139 Kč~~ 89 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 89 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, natrhnutá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	149
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jindřich Štyrský
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Spisy Jaroslava Durycha
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 1. 2025 11:15
Číslo položky:	1119642

O autorovi

Jaroslav Durych

Jaroslav Durych byl český vojenský lékař a katolický prozaik, básník, dramatik a publicista, který měl výrazný vliv na rozvoj českého katolicismu v první polovině 20. století. Jaroslav Durych velmi brzy osiřel. Na přání babičky nejprve studoval gymnázium v Hradci Králové jako chovanec arcibiskupského konviktu v Příbrami, z konviktu byl později vyloučen za čtení zakázané literatury, konkrétně Renanových Apoštolů. Nicméně na církev nezanevřel, rozhodl se sloužit jí na poli kultury a vzdělání. Vystudoval lékařskou fakultu v Praze, kterou dokončil v roce 1913, a protože studoval na vojenské stipendium, působil za první světové války jako vojenský lékař v Haliči. Po válce si v Přerově zřídil soukromou praxi, brzy se vrátil do vojenské služby, v československé armádě dosáhl hodnosti plukovníka. V letech 1923–1930 působil jako přednosta oddělení ve vojenské nemocnici v Hradisku u Olomouce. Zde také od roku 1925 vykonával funkci prvního kronikáře vojenské nemocnice. Řádným členem České akademie věd a umění byl zvolen 26. listopadu 1935, na členství rezignoval 7. října 1938. Zejména v počátcích své tvorby byl Jaroslav Durych silně ovlivněn staroříšským vydavatelem Josefem Florianem a jeho programem katolického vzdělávání. Zejména ve 20. letech Florianovo nakladatelství silně propagoval a hojně v něm publikoval a patrně i řada jím organizovaných akcí byla Florianem inspirována. Později se Durych stále více osamostatňoval, nicméně ve svých hlavních cílech, tj. snaze o zvýšení náboženské a kulturní úrovně českého katolicismu, zůstávali oba sjednoceni. Za nacistické okupace a v době komunistického režimu v Československu žil Durych v izolaci a jeho díla nesměla být vydávána. Vyšlo mu pouze několik novinových článků, které napsal pod pseudonymy. Pohřben je na hřbitově v pražském Bubenči. Jaroslav Durych bývá někdy označován za „disidenta 1. republiky“, protože oponoval antikatolicismu, který p...

Více od autora