Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
George Berkeley
Esej o nové teorii vidění ; Pojednání o princip...

George Berkeley
Esej o nové teorii vidění ; Pojednání o principech lidského poznání

2004 | Nakladatelství Oikoymenh

V "Eseji o nové teorii vidění" zkoumá rozdíly i styčné body mezi idejemi zraku a hmatu. Reviduje Descartův čistě geometrický popis vidění vlastní teorií, která klade důraz na psychologickou rovinu vnímání. V "Pojednání o principech lidského poznání" se pokouší o kritiku převládajícího karteziánského dualismu a material…ismu. Jedná se o razantní odmítnutí pojmu "hmoty"... Irský nominalista tak originálním způsobem vymezuje "první principy lidského poznání". V "Eseji o nové teorii vidění" zkoumá rozdíly i styčné body mezi idejemi zraku a hmatu. Reviduje Descartův čistě geometrický popis vidění vlastní teorií, která klade důraz na psychologickou rovinu vní…mání. V "Pojednání o principech lidského poznání" se pokouší o kritiku převládajícího karteziánského dualismu a materialismu. Jedná se o razantní odmítnutí pojmu "hmoty"... Irský nominalista tak originálním způsobem vymezuje "první principy lidského poznání".

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	175
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072981129
ISBN:	9788072981120
Překladatel:	Marek Tomeček, Markéta Hubová
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. Knihovna novověké tradice a současnosti
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 8. 2025 12:16
Číslo položky:	1337091

O autorovi

George Berkeley

George Berkeley – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi , jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu. Berkeley se narodil roku 1685 jako prvorozený syn vznešené rodiny přistěhovalé z Anglie. V jedenácti letech nastoupil George rovnou do druhé třídy místní, podle všeho prestižní školy, kterou před ním navštěvoval také jeho pozdější celoživotní přítel Jonathan Swift. Od patnácti let studoval na Trinity College v Dublinu, kde získal roku 1707 titul magistra. Na univerzitě vedle povinné latiny a řečtiny zvládl také francouzštinu a hebrejštinu. Doktorát obdržel v roce 1721. Již ve dvaceti letech rozvinul svou ústřední tezi o neexistenci hmotné substance nezávislé na vědomí. Jeho první spis se však věnoval optice . Berkelyho filosofické dílo bylo dílem jeho mládí: svůj hlavní spis napsal v pětadvaceti letech; vydal však jen první část, neboť druhá, ztracená na cestě po Itálii, nebyla již znovu napsána. Pojednání však spíše než obdiv sklidilo odmítnutí: odmítání existence vnějšího světa bylo považováno za bláznovství. Proto se Berkeley snaží podat své učení přístupnější formou tří filosofických dialogů mezi dvěma filosofy se symbolickými jmény, totiž Hyladem a Filonoem . Následující léta byla vyplněna především cestami po evropském kontinentě. Roku 1724 byl Berkeley jmenován děkanem v Derry, o čtyři roky později se oženil a roku 1729 se svou ženou přistál na Rhode Islandu s cílem realizovat dávný plán, totiž zřídit na Bermudách misionářskou stanici, kde by se vzdělávali i domorodci. Projekt však po dvou letech zkrachoval. Po roce 1734, kdy se stal Berkeley biskupem, ustaly jeho cesty. Berkeley věnoval čas své diecézi a ve svých spisec...

Více od autora