Bolesław Prus
Emancipantky : Emancypantki - I

1958 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatury zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě k…reslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné. Hrdinka románu Maďa je emancipované děvče plné citu. Rozumí lidem okolo sebe. Její rodiče se rozhodli, že musí vstoupit do kláštera. Ale ona chce od života víc. Rozsáhlý román klasika polské literatur…y zobrazuje vývoj polské společnosti v 70. letech minulého století, líčí život ve Varšavě i na malém městě a pronikavě kreslí ženské emancipační hnutí. Autor s myšlenkou emancipace vzásadě souhlasí, nachází však v její aplikaci vedle kladů i četné prvky škodlivé a směšné.

Součástí souboru:

Emancipantky 1958 (2 sv. (450; 490 s.), 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	450
Jazyk:	česky
Překladatel:	Helena Teigová
Edice:	Knihovna klasiků., Spisy Bolesława Prusa
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora