Antonín Krejčí
Edvard Beneš a Sokol

2002 | Nakladatelství Společnost Edvarda Beneše

Zápisy autentických rozhovorů, které vedl autor s prezidentem Edvardem Benešem od února do června roku 1947, tvoří stěžejní jádro práce. Kniha přibližuje z nových pohledů osobnost Edvarda Beneše. Z jednotlivých kapitol je zřejmé jeho hluboké sepětí se sokolským hnutím od jeho dětských let a jeho trvalá a úzká spoluprác…e se Sokolem po celou dobu jeho politické činnosti. Kniha je současně i přínosným pohledem do dějin Sokola. Zápisy autentických rozhovorů, které vedl autor s prezidentem Edvardem Benešem od února do června roku 1947, tvoří stěžejní jádro práce. Kniha přibližuje z nových pohledů osobnost Edvarda Beneše. Z je…dnotlivých kapitol je zřejmé jeho hluboké sepětí se sokolským hnutím od jeho dětských let a jeho trvalá a úzká spolupráce se Sokolem po celou dobu jeho politické činnosti. Kniha je současně i přínosným pohledem do dějin Sokola.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	177 s., [6] obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086107167
ISBN:	9788086107165
Edice:	24. svazek ed. 24. svazek ed. Knižnice Společnosti Edvarda Beneše
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2024 8:20
Číslo položky:	733654

O autorovi

Antonín Krejčí

Antonín Krejčí byl katolický kněz a vlastenec z doby národního obrození. Od roku 1837 dělal kaplana v katedrále svatého Mikuláše v Českých Budějovicích. Je spojován s nalezením zlomku staročeské epické básně Alexandreis a dalších cenných rukopisů. Znal se s pražskými představiteli národního obrození, zejména s Karlem Jaromírem Erbenem, kterého seznámil s českobudějovickým prostředím a kterému pomáhal v jeho studiu písemností, uložených v městském archivu a při sběru dokladů lidové slovesnosti v okolí Českých Budějovic. Byl spoluzakladatelem vlasteneckého spolku Slovanská lípa v Českých Budějovicích. Obdržel diplom Matice české. Za svou činnost v roce 1848 byl vězněn v Praze . Po propuštění byl přeložen do Jílovic, poté do Mrákova a nakonec do Folmavy. V Českých Budějovicích je po něm pojmenována ulice.

Více od autora