Karel Bradáč
Důtky, z pytle ven! : satirické verše

1952 | Nakladatelství Práce

Po „Mumraji živých nebožtíků“ vychází druhá kniha satirických veršů Karla Bradáče, jednoho z našich nejlepších satiriků. Mylný názor, jako by satira ztrácela svou funkci v období budování socialismu, byl již mnohokráte vyvrácen. Že satira hraje právě v tomto období velikou úlohu, řekl jasně i sám s. Malenkov na XIX. sj…ezdu VKS. Vždyť žijeme v období, kdy kapitalistický způsob myšlení bude ještě dlouho brzdou rychlejšího vývoje. A právě zde, při konfliktech mezi starým a novým, je veliké pole působnosti pro satiru. Satira jako nejúčinnější forma kritiky, vrhá ostré světlo na všechno zpátečnické a sobecké, co se ještě v myšlení a jednání lidí často objevuje a pomáhá tak svým způsobem přerodu a výchově lidí.

Bradáčova sbírka Důtky, z pytle ven! je thematicky rozdělena na několik částí. V první části se autor vypořádává s domácími reakcionáři i lidmi, kteří mají především na zřeteli jen svůj vlastní prospěch a přenášejí starý způsob jednání v různých formách do nového prostředí. Druhá část obsahuje verše namířené proti západním podněcovatelům války. Hrdinou další části je z Dikobrazu dobře známá figurina pana Dutohlavy, jehož komentáře k různým událostem ukazují, že tento typ lidí myslí a jedná vždycky ve svém sobeckém třídním zájmu, který se snaží zakrýt pokryteckými frázemi o svobodě a demokracii. V poslední části knihy jsou verše povahy více úsměvné než satirické, jimiž autor vyjadřuje radostné ovzduší rodícího se světa nových lidí.

Na druhé Bradáčově sbírce je vidět bezesporný umělecký autorův růst. Při dnešním nedostatku dobré satiry, je tato kniha v naší literatuře hodnotným a vítaným přírůstkem. Po „Mumraji živých nebožtíků“ vychází druhá kniha satirických veršů Karla Bradáče, jednoho z našich nejlepších satiriků. Mylný názor, jako by satira ztrácela svou funkci v období budování socialismu, …byl již mnohokráte vyvrácen. Že satira hraje právě v tomto období velikou úlohu, řekl jasně i sám s. Malenkov na XIX. sjezdu VKS. Vždyť žijeme v období, kdy kapitalistický způsob myšlení bude ještě dlouho brzdou rychlejšího vývoje. A právě zde, při konfliktech mezi starým a novým, je veliké pole působnosti pro satiru. Satira jako nejúčinnější forma kritiky, vrhá ostré světlo na všechno zpátečnické a sobecké, co se ještě v myšlení a jednání lidí často objevuje a pomáhá tak svým způsobem přerodu a výchově lidí.

Bradáčova sbírka Důtky, z pytle ven! je thematicky rozdělena na několik částí. V první části se autor vypořádává s domácími reakcionáři i lidmi, kteří mají především na zřeteli jen svůj vlastní prospěch a přenášejí starý způsob jednání v různých formách do nového prostředí. Druhá část obsahuje verše namířené proti západním podněcovatelům války. Hrdinou další části je z Dikobrazu dobře známá figurina pana Dutohlavy, jehož komentáře k různým událostem ukazují, že tento typ lidí myslí a jedná vždycky ve svém sobeckém třídním zájmu, který se snaží zakrýt pokryteckými frázemi o svobodě a demokracii. V poslední části knihy jsou verše povahy více úsměvné než satirické, jimiž autor vyjadřuje radostné ovzduší rodícího se světa nových lidí.

Na druhé Bradáčově sbírce je vidět bezesporný umělecký autorův růst. Při dnešním nedostatku dobré satiry, je tato kniha v naší literatuře hodnotným a vítaným přírůstkem.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Evžen Seyček
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	131, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	22. svazek ed. 22. svazek ed. Dikobraz
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2022 9:28
Číslo položky:	338694

O autorovi

Karel Bradáč

Karel Bradáč byl český komunistický satirik. Rodiče, rolník Karel Bradáč a Alžběta Mastíková přišli do Prahy ze Sedlice, okres Strakonice, kde byli 25. října 1910 oddáni. Karel Bradáč byl nejmladší ze tří dětí, které se všechny narodily v Sedlici. V roce 1914 se otec přestěhoval do Nuslí a nastoupil jako zřízenec v Živnostenské bance, rodina zůstávala v původním bydlišti; po začátku 1. světové války však musel narukovat. V roce 1919 se celá rodina přestěhovala na Žižkov. Karel Bradáč se po absolvování měšťanské školy v roce 1933 vyučil v knihkupectví Václava Neuberta. V letech 1934–1939 pracoval v nakladatelství Pavla Prokopa Levá fronta. Jeho práce zveřejňoval měsíčník pokrokového studentstva Mladá kultura, který vycházel v letech 1935–1938. Za okupace byl jako komunistický odbojář v roce 1940 uvězněn a ve vězení strávil tři roky; zbytek okupace prožil jako pomocný dělník ve Strakonicích. V letech 1945–1948 byl redaktorem v nakladatelství Svoboda a pracoval v kulturní rubrice Rudého práva. V roce 1949 se stal vedoucím redaktorem periodika Románové novinky. V letech 1953–1969 byl redaktorem Dikobrazu. V roce 1961 obdržel vyznamenání Za vynikající práci. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze. Karel Bradáč patřil k novinářům a spisovatelům aktivně podporujícím komunistický režim. Pro jeho verše, zejména v padesátých letech, byla typická dobová kritika imperialismu a jeho různých projevů . V šedesátých letech se spíše zaměřil na nedostatky v budování socialismu . V časopisu Dikobraz publikoval především satirické verše, obvykle poplatné době vzniku. V padesátých a šedesátých letech přispíval satirickými verši i do jiných periodik, např. Rudého práva....

Více od autora