Zuzka Zguriška, vlastním jménem Ľudmila Dvořáková, rozená Šimonovičová , byla slovenská prozaička, dramatička a překladatelka. Narodila se v učitelské rodině a vzdělání získávala v Myjavě, Modre, jeden ročník absolvovala v Himmelkrone , později studovala na učitelském ústavu v maďarském Hódmezővásárhelyi, odtud přestoupila na učitelský ústav v srbské Subotici, nakonec maturovala v roce 1920 v Ústavu ke vzdělání učitelek v Brně. V letech 1920-24 pracovala jako učitelka na Myjavě, vdala se a přestěhovala do Bratislavy, kde žila až do roku 1945. Během druhé světové války vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Komenského, obor filozofie a dějiny umění. V roce 1945 se přestěhovala s manželem do Prahy. V letech 1949-1951 pracovala na Barrandově jako filmová scenáristka, pak se věnovala literární činnosti. V roce 1960 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně. Své první dílo zveřejnila v roce 1922 v Slovenském deníku a postupně začala přispívat i do dalších časopisů a deníků . Spolupracovala také s Československým rozhlasem, který pravidelně uveřejňoval její díla, věnovala se i divadlu, ale ze zdravotních důvodů odmítla stálé angažmá, přestože měla jako herečka velký úspěch . Ve svých literárních dílech se snažila představit rázovitý svět myjavských kopanic, který podávala z té humornější stránky. V krátkých literárních útvarech zachytila mnoho charakteristických stránek života v svém rodném kraji, vykreslila mnoho zajímavých postav a použila také mnoho humorných příhod. Při psaní vycházela z vlastních poznatků a zážitků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuzka Zguriška na slovenské Wikipedii. Zdroj: wikipedia.org