Simone de Beauvoir
Druhé pohlaví : [(výbor)]

1967 | Nakladatelství Orbis Socialistická akademie

Historicko-filozofické dílo představuje analýzu údělu ženy a obhajobu jejích práv. Výbor uspořádal, předmluvu a doslov napsal Jan Patočka. Historicko-filozofické dílo představuje analýzu údělu ženy a obhajobu jejích práv. Výbor uspořádal, předmluvu a doslov napsal Jan Patočka.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, lehce zašlá obálka, lehce zkosený hřbet, lehce natrhnutá stránka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, lehce zašlá obálka, lehce zkosený hřbet, lehce natrhnutá stránka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	410
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Kostohryz, Hana Uhlířová
Edice:	55. svazek ed. 55. svazek ed. Malá moderní encyklopedie
Vydání:	3. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 3. 2025 7:43
Číslo položky:	1177900

O autorovi

Simone de Beauvoir

Simone de Beauvoir , celým jménem Simone-Lucie-Ernestine-Marie Bertrand de Beauvoir, česky též Simone de Beauvoirová nebo Simone Beauvoirová , byla významná francouzská spisovatelka, myslitelka, filozofka, feministka a existencialistka. Její jméno je dodnes spojováno s přispěním k emancipačním snahám žen, feministickou a sociální teorií a svobodomyslným způsobem života. Simone de Beauvoir se narodila v zámožné měšťanské rodině. Její otec byl právník s uměleckými sklony, její matka byla katolicky založená. Po první světové válce životní úroveň rodiny poklesla, ale přesto si matka prosadila, aby byla Simone i se svou sestrou poslána do prestižní klášterní školy. Rodinné zázemí s konzervativním stylem výchovy předpokládalo naplnění tradiční ženské role, tedy vdát se, porodit děti a zasvětit svůj život rodinnému krbu. Ve 14 letech však prošla krizí víry, obrátila se k přírodě a socialismu a po zbytek života zastávala ateistické názory. Již jako dítě byla Simone de Beauvoir intelektuálně velmi zdatná, proto také vystudovala matematiku a poté filosofii na prestižní pařížské univerzitě – Sorbonně. Jejím snem bylo zasvětit svůj život psaní a studiu. Během svých studií na univerzitě se připojila ke skupině myslitelů, mezi nimiž byl kromě Paula Nizana a Andrého Hermaida také Jean-Paul Sartre, s nímž Simone de Beauvior nejdříve pojilo hluboké přátelství a sdílené zájmy o filozofii, později milostný otevřený svazek – bez závazku věrnosti – až do Sartrovy smrti v roce 1980. V roce 1929 dokončila Simone de Beauvoir úspěšně studia na Sorbonně a začala se věnovat učitelské profesi. V letech 1931–1943 působila jako pedagožka filozofie na lyceích v Marseille, Rouenu a Paříži a dokonce si otevřela vlastní kurz na Sorbonně. V roce 1942 se vzdala profesorského povolání a dále se věnovala jen spisovatelské či...

Více od autora