Karel Berka, Vladimír Čechák, Ivo Zapletal
Co víte o moderní logice

1981 | Nakladatelství Horizont

Populárně vědecká práce, která představuje úvod do moderní formální logiky, se omezuje pouze na základní oblasti logiky, její pojmy, pravidla a zákony. Uvádí krátký historický nástin logiky, zabývá se výrokovou a predikátovou logikou, odvozováním, axiomatizací, základy teorie množin, přirozenou dedukcí a aplikací logik…y v teorii rozhodování, v metodologii empirických věd a v teorii automatů. Populárně vědecká práce, která představuje úvod do moderní formální logiky, se omezuje pouze na základní oblasti logiky, její pojmy, pravidla a zákony. Uvádí krátký historický nástin logiky, zabývá se… výrokovou a predikátovou logikou, odvozováním, axiomatizací, základy teorie množin, přirozenou dedukcí a aplikací logiky v teorii rozhodování, v metodologii empirických věd a v teorii automatů.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

cítit kouřem, razítka a polepky z knihovny

Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená cítit kouřem, razítka a polepky z knihovny	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, cítit kouřem, razítka a polepky z knihovny
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	326
Jazyk:	česky
Edice:	93. svazek ed. 93. svazek ed. Malá moderní encyklopedie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 2. 2026 13:9
Číslo položky:	1614534

O autorech

Karel Berka

Karel Berka byl český filosof a logik. Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech. Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd . Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd , koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky. Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina. Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metodologie a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.

Více od autora

Vladimír Čechák

Profesor, PhDr., CSc. Po středoškolském studiu na JSŠ v Olomouci-Starých Hodolanech absolvoval v l. 1959–64 studium filozofie a historie na FF UK, kde v r. 1967 získal diplom PhDr. . V r. 1973 obhájil kandidátskou práci Přirozená dedukce v trojhodnotové logice a získal hodnost CSc. v oboru logiky. V r. 1976 se habilitoval a v r. 1977 byl jmenován docentem. V r. 1987 byl na základě řádného řízení jmenován profesorem filozofie. Od r. 1962 působil na katedrách marxistické filozofie, společenských věd, a to na různých fakultách UK. V l. 1971–90 pracoval na katedře filozofie VŠP v Praze. V 70. a 80. l. byl členem ICSS a současně členem RC 27 ISA . Aktivně se zúčastnil mezinárodních filozofických seminářů, sympozií a kongresů , sociologických kongresů , kongresů z oblasti logiky, metodologie věd a historie vědy . Svou pozornost orientoval zejména na otázky dějin filozofie a obecné metodologie, ve druhé polovině 80. let pak – v souvislosti s řešením úkolů Státního plánu základního výzkumu – na metodologickou problematiku formování společenského vědomí. Další oblastí jeho zájmu byla sféra logiky a jejího využití pro rozvoj společenskovědního poznání. Tyto okruhy zájmů byly motivovány i Č. pedagogickým působením a promítly se i do publikační činnosti . Počátkem 80. let připravil dvě popularizační kompendia z dějin filozofie, na nichž se z velké části podílel i autorsky. K vydání připravil překlady několika klasických filozofických textů. V souvislosti s jubileem B. Bolzana v r. 1981 publikov...

Více od autora