F. X Šalda
Dramata

1957 | Nakladatelství Československý spisovatel

V pátém svazku spisů jsou otištěny tři Šaldovy původní dramatické práce a překlad Hebblovy tragedie "Gyges a jeho prsten". Dramatická báseň "Zastupové" je významná tím, že byla prvním pokusem u nás o kolektivní sociálně revoluční drama. Komedie "Dítě" líčí rozpad buržoasní rodiny a vysmívá se zvrhlé měšťacké morálce. …Komedie "Tažení proti smrti" protestuje proti pokrytectví v umění i ve vědě a vyslovuje touhu po dosahování stále vyšších životních cílů. V pátém svazku spisů jsou otištěny tři Šaldovy původní dramatické práce a překlad Hebblovy tragedie "Gyges a jeho prsten". Dramatická báseň "Zastupové" je významná tím, že byla prvním pokusem u nás o… kolektivní sociálně revoluční drama. Komedie "Dítě" líčí rozpad buržoasní rodiny a vysmívá se zvrhlé měšťacké morálce. Komedie "Tažení proti smrti" protestuje proti pokrytectví v umění i ve vědě a vyslovuje touhu po dosahování stále vyšších životních cílů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý označení knihovny	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	344
Jazyk:	česky
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Soubor díla F.X. Šaldy, Soubor díla
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 9. 2024 14:25
Číslo položky:	970137

O autorovi

F. X Šalda

Pokřtěný Franciscus Aloiysius Šalda se narodil v rodině poštovního oficiála Františka Šaldy a Marie rozené Kleinerové v Liberci. Rodina se s otcovou službou brzy přestěhovala do Čáslavi, kde František absolvoval obecnou školu a roku 1878 odjel do Prahy studovat Akademické gymnázium, bydlel tehdy u svého staršího bratra ve Vlašské ulici na Malé Straně. Po třech letech přestoupil na reálné gymnazium v Žitné ulici v Praze II. Dále studoval práva, ale studium nedokončil. V roce 1906 však obhájil na filosofické fakultě doktorát z umělecko-historické problematiky . Habilitoval se a od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Vážné nervové onemocnění jej trápilo od 80. let 19. století; stálé bolesti ovlivnily také jeho kritický vztah k lidem a ke skutečnosti. Od roku 1899 mu částečné ochrnutí těla také omezovalo pohyb. Proto žil sám, kromě milostného vztahu k Růženě Svobodové bližší vztahy nenavazoval, zemřel svobodný a bezdětný. Ve své závěti učinil generálním dědicem Jedličkův ústav pro zmrzačené děti. Přál si, aby se jeho vila rozezvučela smíchem a zpěvem drobných obyvatelů.

Více od autora