Václav Benda, Kamila Bendová
Dopisy přes mříže

2007 | Karmelitánské nakladatelství

Během čtyřletého věznění v sedmdesátých letech minulého století posílal Václav Benda pravidelně své ženě dopisy, které kromě samotného popisu vězeňských reálií reflektují autorovy filozofické a teologické názory, jež musel v těchto podmínkách sám v sobě vnitřně upevňovat a obhajovat. Tento duševní boj odkrývá hlubiny i… výšiny Bendova tehdejšího myšlení. Dopisy z vězení Václava Bendy se po Havlových a Magorových listech z kriminálu stávají třetím opusem, který touto nanejvýš osobní až intimní formou reflektuje pozici českého disentu v době nesvobody. Kamila Bendová dopisy už v době manželova věznění přepisovala a část z nich pak vyšla ve čtyřech svazečcích v samizdatu. Dodnes se jedná o jediné vydání alespoň části této korespondence.
Kniha osloví všechny zájemce o novodobou českou historii, jejíž byl Václav Benda spoluhybatelem. Text zaujme pamětníky i studenty, kteří se zabývají politologií a dějinami. Bendovo vytrvalé lpění na křesťansko demokratických pozicích i v době pronásledování přináší do díla nadčasovou dimenzi. Během čtyřletého věznění v sedmdesátých letech minulého století posílal Václav Benda pravidelně své ženě dopisy, které kromě samotného popisu vězeňských reálií reflektují autorovy filozofické a teolog…ické názory, jež musel v těchto podmínkách sám v sobě vnitřně upevňovat a obhajovat. Tento duševní boj odkrývá hlubiny i výšiny Bendova tehdejšího myšlení. Dopisy z vězení Václava Bendy se po Havlových a Magorových listech z kriminálu stávají třetím opusem, který touto nanejvýš osobní až intimní formou reflektuje pozici českého disentu v době nesvobody. Kamila Bendová dopisy už v době manželova věznění přepisovala a část z nich pak vyšla ve čtyřech svazečcích v samizdatu. Dodnes se jedná o jediné vydání alespoň části této korespondence.
Kniha osloví všechny zájemce o novodobou českou historii, jejíž byl Václav Benda spoluhybatelem. Text zaujme pamětníky i studenty, kteří se zabývají politologií a dějinami. Bendovo vytrvalé lpění na křesťansko demokratických pozicích i v době pronásledování přináší do díla nadčasovou dimenzi.

Stav

Velmi dobrý

oděrky na deskách

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	294 s., [8] s. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071951072
ISBN:	9788071951070
Vydáno v:	Kostelní Vydří
Vystaveno:	14. 9. 2023 10:10
Číslo položky:	639537

O autorech

Václav Benda

Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...

Více od autora