Knihy
Sociologie a příbuzné vědy
Práva
Václav Benda
Daň z přidané hodnoty s komentářem

Václav Benda: Daň z přidané hodnoty s komentářem

Václav Benda, Ladislav Pitner
Daň z přidané hodnoty s komentářem : 2022

2021 | Nakladatelství ANAG

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	911
Jazyk:	česky
ISBN10:	8075543343
ISBN:	9788075543349
Edice:	Daně
Vydání:	14. aktualizované vydání
Vydáno v:	Olomouc
Vystaveno:	3. 10. 2025 8:52
Číslo položky:	1406941

O autorech

Václav Benda

Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...

Více od autora