Jiří Langer
Devět bran : Chasídů tajemství

1937 | Nakladatelství Evropský literární klub

Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve výhodní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných rabínů z doby před 1. světovou válkou, které Jiří Langer v Belzu poznal. Svým odchodem do Haliče překvapil své přátele i svoji takřka asimilovanou židovskou rodinu z pražs…kýchVinohrad. V roce 1913 se poprvé vydal do východní Haliče do městečka Belz poznat chasidismus zblízka, „aby se vrátil do středověku, kde prostota vřelé víry, život v pokoře a víra v sílu modlitby byly spojeny s nevědomostí, zaostalostí a špínou, pro moderního člověka nemyslitelnou“. Sám Jiří Langer „puzen tajemnou touhou“ svou cestu přiblížil čtenářům v úvodu knihy chasidských vyprávění Devět bran: „Neschůdná je cesta do říše chasidů. Cestovatel prodírající se houštinami pralesů, nezkušený a nedostatečně vyzbrojený, není větším odvážlivcem než ten, kdo se odhodlá vniknouti do světa chasidského, nevzhledného, ba odpuzujícího svým podivínstvím. Jen málo dětí Západu tuto cestu vykonalo.“ Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve výhodní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných rabínů z doby před 1. světovou válkou, které Jiří L…anger v Belzu poznal. Svým odchodem do Haliče překvapil své přátele i svoji takřka asimilovanou židovskou rodinu z pražskýchVinohrad. V roce 1913 se poprvé vydal do východní Haliče do městečka Belz poznat chasidismus zblízka, „aby se vrátil do středověku, kde prostota vřelé víry, život v pokoře a víra v sílu modlitby byly spojeny s nevědomostí, zaostalostí a špínou, pro moderního člověka nemyslitelnou“. Sám Jiří Langer „puzen tajemnou touhou“ svou cestu přiblížil čtenářům v úvodu knihy chasidských vyprávění Devět bran: „Neschůdná je cesta do říše chasidů. Cestovatel prodírající se houštinami pralesů, nezkušený a nedostatečně vyzbrojený, není větším odvážlivcem než ten, kdo se odhodlá vniknouti do světa chasidského, nevzhledného, ba odpuzujícího svým podivínstvím. Jen málo dětí Západu tuto cestu vykonalo.“

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, vyšisovaný hřbet knihy

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý bez obálky, vyšisovaný hřbet knihy	Skladem pro e-shop	~~849 Kč~~ 649 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~1 149 Kč~~ 649 Kč
Stav Dobrý vybledlý hřbet, bez obálky	Skladem pro e-shop	~~1 149 Kč~~ 649 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	258
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ladislav Sutnar
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 1. 2024 12:20
Číslo položky:	735011

O autorovi

Jiří Langer

Jiří Mordechaj Ze'ev Langer byl židovský básník, publicista a překladatel narozený v Praze. Pocházel z obchodnické rodiny, byl mladším bratrem spisovatele a dramatika Františka Langera. Jiří Langer vyrůstal v prostředí zaměřeném na finanční přežití, domácnost byla zásluhou starších bratrů Františka a Josefa sice prodchnuta uměleckou, nikoli však láskyplně náboženskou atmosférou. Bratr František Langer v předmluvě sugestivně popisuje proces zvlažňování přístupu k víře u českých židů, kterak ještě jejich děd žijící na vesnici neholil se břitvou, ráno si vázal obřadní řemínky, hebrejským modlitbám rozuměl, na bohoslužby se scházel se židy z celého okolí a babička vařila přísnou košer stravu a zachovávala všecky rituální zvyklosti. Pak se jejich potomci začali stěhovat do měst a nové okolí, jiný způsob života, denní životní shon a vůbec jen světské starosti a myšlenky, které na ně doléhaly, náboženskému cítění nepřidaly nic a leckterému staré zvyklosti činily obtížnými. Františkův a Jiřího otec již modlitbám nerozuměl, modlitební řemínky postupně používal stále řidčeji, košer strava se udržela dlouho hlavně díky katolické hospodyni a v obchodě bylo otevřeno i v sobotu. Jiří se nejdříve počal zajímat o mystiku skrze básníka Otokara Březinu a spolu se svým přítelem Alfredem Fuchsem, který překládal do němčiny mj. právě Březinu, blíže studovat židovskou mystiku. A pak se Jiří zcela ponořil do náboženství, naučil se hebrejsky a sedával nad hebrejskými folianty, zejména talmudu, dodržoval mnohé tradiční příkazy a zvyklosti, dle bratra Františka až do všelijakých formalit a detailů, snad už archaických a jen symbolického významu. Léto 1913 se stalo v dalším jeho vývoji klíčové, když s nejnutnějším prádlem, několika knihami a s modlitebními řemínky a odjel do východní Haliče, města Belzu (dnes...

Více od autora