Jiří Langer, Júlia Svobodová, Juraj Langer
Krása v dreve zakliata

1977 | Nakladatelství Pallas

Slovenské řezbářství Slovenské řezbářství

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 49 Kč
	Stav Dobrý mírně natržená obálka, oděrky	Skladem pro e-shop	~~169 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Oldřich Hlavsa
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	10
Jazyk:	slovensky
Ilustrátor:	Magdaléna Robinsonová
Překladatel:	Natália Rjabinina, Heather Trebatická, Selma Steinerová, Mária Goyová
Vydání:	2. vyd
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	1. 3. 2022 13:8
Číslo položky:	288802

O autorech

Jiří Langer

Jiří Mordechaj Ze'ev Langer byl židovský básník, publicista a překladatel narozený v Praze. Pocházel z obchodnické rodiny, byl mladším bratrem spisovatele a dramatika Františka Langera. Jiří Langer vyrůstal v prostředí zaměřeném na finanční přežití, domácnost byla zásluhou starších bratrů Františka a Josefa sice prodchnuta uměleckou, nikoli však láskyplně náboženskou atmosférou. Bratr František Langer v předmluvě sugestivně popisuje proces zvlažňování přístupu k víře u českých židů, kterak ještě jejich děd žijící na vesnici neholil se břitvou, ráno si vázal obřadní řemínky, hebrejským modlitbám rozuměl, na bohoslužby se scházel se židy z celého okolí a babička vařila přísnou košer stravu a zachovávala všecky rituální zvyklosti. Pak se jejich potomci začali stěhovat do měst a nové okolí, jiný způsob života, denní životní shon a vůbec jen světské starosti a myšlenky, které na ně doléhaly, náboženskému cítění nepřidaly nic a leckterému staré zvyklosti činily obtížnými. Františkův a Jiřího otec již modlitbám nerozuměl, modlitební řemínky postupně používal stále řidčeji, košer strava se udržela dlouho hlavně díky katolické hospodyni a v obchodě bylo otevřeno i v sobotu. Jiří se nejdříve počal zajímat o mystiku skrze básníka Otokara Březinu a spolu se svým přítelem Alfredem Fuchsem, který překládal do němčiny mj. právě Březinu, blíže studovat židovskou mystiku. A pak se Jiří zcela ponořil do náboženství, naučil se hebrejsky a sedával nad hebrejskými folianty, zejména talmudu, dodržoval mnohé tradiční příkazy a zvyklosti, dle bratra Františka až do všelijakých formalit a detailů, snad už archaických a jen symbolického významu. Léto 1913 se stalo v dalším jeho vývoji klíčové, když s nejnutnějším prádlem, několika knihami a s modlitebními řemínky a odjel do východní Haliče, města Belzu (dnes...

Více od autora