Karel Stloukal, Josef Scheiner
Den osvobození : vůdcové, myšlenky, činy : řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti : na památku spolutvůrce 28. října 1918

1934 | Nakladatelství Politický klub československé národní demokracie

Den osvobození : vůdcové, myšlenky, činy : řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti z pozůstalého rukopisu Josefa Scheinera otiskl a úvodem opatřil Karel Stloukal Vydáno na památku spolutvůrce 28. října 1918 Den osvobození : vůdcové, myšlenky, činy : řeč Dr. Josefa Scheinera k 13. výročí samostatnosti z pozůstalého rukopisu Josefa Scheinera otiskl a úvodem opatřil Karel Stloukal Vydáno na památku spolutvů…rce 28. října 1918

Stav

Dobrý

flíčky na obálce

Skladem pro e-shop Odešleme do 2. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, flíčky na obálce
Vazba:	sešit
Počet stran:	12
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2024 9:55
Číslo položky:	924728

O autorech

Karel Stloukal

Karel Stloukal byl český historik, archivář, publicista a redaktor s širokým spektrem působnosti. Narodil se ve Zlíně vdově Josefě Stloukalové. Studoval archivnictví a historie na filozofické fakultě české univerzity v Praze , promován byl 1. června 1911. Pracoval jako archivář v moravských archivech, do roku 1918 psal své příjmení Stloukal-Zlínský. Od října 1913 do června 1914 byl vyslán do Říma, kde se věnoval zpracování archiválií papežského archivu. V počátcích své badatelské práce se zaměřil především k období přelomu 16. a 17. století. Jako svou první knížku roku 1912 vydal studii Karel z Lichtenštejna a jeho účast na vládě Rudolfa II. , Již roku 1921 se projevil jako dobrý popularizátor české historie v knížce Bílá Hora a Staroměstské náměstí. nadále se zabýval osobností Rudolfa II., rodinným archivem Ditrichštejnů, Lichtenštejnů či problematikou papežské politiky. Vrcholem této etapy byla studie z novodobé diplomatiky Česká kancelář dvorská 1599-1608 z roku 1931. V dalším období se Stloukal posunul ke zkoumání od doby bělohorské až do 19. století, kde se zaměřil na osobnost Františka Ladislava Riegera. Čerpal z jeho rodinné pozůstalosti, uspořádal archivní fondy Riegrovy a Palackého rodiny a zabýval se například Riegrovou rolí při budování Národního divadla či vydáváním rodinných dopisů a listů. Tuto badatelskou etapu shrnul v knize Legenda o budovatelích Národního divadla z roku 1935. Dalším okruhem jeho působnosti byly moderní dějiny československé. Vstoupil do československé národně demokratické strany a v edici jejího Politického klubu vydal v letech 1922 - 1928 čtyři tituly příspěvků i projevů soudobých politiků. Byl členem Historického klubu, v němž často přednášel o historii i současné politice. Své osobní reflexe publikoval například v časopise Legie. Působil rovněž jako člen pražské zednářské lóže 28. října. Dále přednášel na katedře českých d...

Více od autora

Josef Scheiner

Josef Eugen Scheiner byl český právník, tělocvičný a veřejný činitel. Od mládí se účastnil sokolského hnutí, zasadil se o jeho sjednocení v Čechách a propojení s podobnými spolky jiných slovanských národů. Roku 1887 se stal redaktorem časopisu Sokol, o dva roky později byl zvolen do předsednictva České obce sokolské, v roce 1906 se stal jejím starostou. Roku 1908 zakládal Svaz slovanského sokolstva. Bezprostředně po 28. říjnu 1918 se zapojil do budování Československé armády. Od prosince 1918 do června 1919 zastával úřad generálního inspektora ozbrojených sil. Krátce byl i poslancem Národního shromáždění. V období první republiky byl velmi oceňovaný za přínos k rozvoji Sokola i osamostatnění státu. Narodil se 21. září 1861 v Benešově v rodině advokáta. Studoval na benešovském, později pražském gymnáziu a po jeho absolvování vystudoval pražskou právnickou fakultu. Roku 1889 se stal doktorem práv a nastoupil jako advokátní koncipient do kanceláře dr. Čížka a Tondra. V roce 1893 si založil vlastní advokátní kancelář. Jako sedmnáctiletý vstoupil do pražského Sokola, kde se seznámil s Miroslavem Tyršem. Jejich první setkání zprostředkovala teta Scheinerová, sestra matky Renaty Tyršové a zároveň švagrová Scheinerova otce. Scheiner se stal nadšeným Tyršovým následovníkem. Roku 1882 si získal jeho respekt reportáží ze sokolských slavností v Nové Pace a stal se spolupracovníkem časopisu Sokol. Roku 1887 byl jmenován redaktorem. Aktivně se účastnil činnosti pražského Sokola, mimo jiné i prostřednictvím projevů na shromážděních, které byly publikovány v denním tisku. V souladu s přáním zemřelého Miroslava Tyrše usiloval o spojení všech českých sokolských jednot do jednotné organizace. To se podařilo roku 1889, kdy byla založena Česká obec sokolská a Scheiner byl zvolen do jejího předsednictva. Roku 1906 byl zvolen starostou po odstoupivším Janu Podlipném. Koncem 19. století...

Více od autora