Stanislav Kostka Neumann
Dejiny ženy : populárne sociologické, etnologické a kultúrno-historické kapitoly - Zväzok prvý

1970 | Nakladatelství Epocha

Populárne sociologické, etnologické a kultúrno - historické kapitoly. 10 kapitol o prírodných ženách - od praveku k súčasnosti, od detstva po manželstvo, o sociál. postaveniu, o kráse a telesnej kultúre prírodnej ženy , žena a materstvo a dieťa, starnúca žena a iné. Čb. fotografický doprovod v prílohách. Populárne sociologické, etnologické a kultúrno - historické kapitoly. 10 kapitol o prírodných ženách - od praveku k súčasnosti, od detstva po manželstvo, o sociál. postaveniu, o kráse a telesnej kultú…re prírodnej ženy , žena a materstvo a dieťa, starnúca žena a iné. Čb. fotografický doprovod v prílohách.

Součástí souboru:

Dejiny ženy 1970 (2sv., 296 + 334, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

desky s fleky, bez obálky, vazba u předsádky prasklá

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Mírně opotřebená desky s fleky, bez obálky, vazba u předsádky prasklá	Skladem pro e-shop	89 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, desky s fleky, bez obálky, vazba u předsádky prasklá
Vazba:	pevná
Počet stran:	334 , 36 nečíslovaných listů obrazových příloh
Jazyk:	slovensky
Edice:	Členská knižnica
Vydání:	I. vydanie
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	23. 6. 2025 15:4
Číslo položky:	1276492

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora