Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Josef Šusta
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku

Josef Šusta: Dějiny lidstva od pravěku k dnešku

Josef Šusta, Vincenc Lesný, Vladimír Groh, Josef Schránil, Jaroslav Průšek, Bedřich Hrozný, Jindřich Cadík, Jiri Maly, Jaroslav Černý
Dějiny lidstva od pravěku k dnešku : Světla východu a Hellady - Díl první

1940 | Nakladatelství Melantrich

Součástí souboru:

Dějiny lidstva od pravěku k dnešku 1936 (6sv., 768 + 731 + 701 + 520 + 650 + 695, 1. vyd.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	xlvi, 701
Jazyk:	česky
Vydání:	1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 8. 2023 10:6
Číslo položky:	619917

O autorech

Josef Šusta

Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...

Více od autora

Vincenc Lesný

Vincenc Lesný byl český indolog, překladatel a jedna z nejvýraznějších postav české orientalistiky 1. poloviny 20. století. Byl jedním z prvních členů Československá akademie věd. Překládal hlavně ze sanskrtu, páli, hindštiny a především bengálštiny. Rodiče Baltazar Lesný a Viktorie měli dva syny, Vincence a Bedřicha. Otec Baltazar byl posledním lesním hraběcího rodu Pallavicini na jemnickém panství. Mladší Bedřich spáchal za záhadných okolností sebevraždu puškou svého otce v lese. Starší syn Vincenc se narodil v Komárovicích u Moravských Budějovic 3. dubna 1882. Baltazar Lesný měl tři dcery, Marinu, Lojzičku a Pepičku. Mezi lety 1888 a 1893 navštěvoval obecné školy v Jemnici a Domamili, mezi lety 1895 a 1901 navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci. Měl se stát na přání matky farářem. Místo semináře si po maturitě vybral vojenskou námořní akademii v Pule . Během studentských let si přivydělával jako prefekt ve Strakově akademii, kde sídlilo internátní gymnázium pro českou šlechtu. Studoval na Karlově univerzitě klasickou filologii, sanskrt a staroindickou kulturu . Jeho učitelem byl mimo jiné i Josef Zubatý. Navštěvoval také přednášky v Oxfordu a Bonnu . Když dokončil studia, začal se věnovat dráze učitele. Nejprve na střední škole , poté na vysoké. Hodnosti docenta dosáhl v roce 1917. V letech 1912 a 1922 byl řádným profesorem na gymnáziu v Křemencově ulici. Od roku 1922 do roku 1923 působil v Indii a následně opět působil do roku 1924 na gymnáziu v Křemencově ulici. Následně působil na vysokých školách. V roce 1924 se stal prvním mimořádným profesorem indologie na Karlově univerzitě, o 6 let později byl jmenován profesorem řádným. V roce 1937 se na dva roky ujal vedení tamější filozofi...

Více od autora