Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
Josef Kopal
Dějiny francouzské literatury

Josef Kopal
Dějiny francouzské literatury

1949 | Nakladatelství Melantrich

První české souborné dějiny francouzské literatury od nejstarších památek až po dobu nejnovější rozvržené do 8 částí: Středověk, renesance, doba baroku, věk klasiků, období osvěty a preromantismu, romantismus, realismus a naturalismus, literatura posledního padesátiletí. Bibliografie k jednotlivým statím uvádí i díla, …vydaná za druhé světové války a po ní. První české souborné dějiny francouzské literatury od nejstarších památek až po dobu nejnovější rozvržené do 8 částí: Středověk, renesance, doba baroku, věk klasiků, období osvěty a preromantismu, rom…antismus, realismus a naturalismus, literatura posledního padesátiletí. Bibliografie k jednotlivým statím uvádí i díla, vydaná za druhé světové války a po ní.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka, natrhnutá obálka, oděrky, stránky lehce zvlněné, politá obálka

Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

Další varianty

	Stav Dobrý lehce opotřebená obálka, natrhnutá obálka, oděrky, stránky lehce zvlněné, politá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.
	Stav Mírně opotřebená v textu zvýrazněno, stránky s flíčky	Skladem pro e-shop Odešleme do 4. 8.

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka, natrhnutá obálka, oděrky, stránky lehce zvlněné, politá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	472
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 7. 2026 9:16
Číslo položky:	1837863

O autorovi

Josef Kopal

Josef Kopal byl český literární historik, romanista, vysokoškolský profesor a překladatel z francouzštiny, autor prvních českých souborných dějin francouzské literatury od nejstarších památek až po dobu nejnovější. Narodil se jako syn rolníka. Středoškolské vzdělání získal v letech 1894–1902 na gymnáziu v Jičíně a pak vystudoval francouzštinu a němčinu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Svá studia prohloubil pobytem na univerzitě v Neuchâtelu roku 1905 a na univerzitě v Grenoblu roku 1910. Po studiích pracoval nejprve jako středoškolský profesor. Krátce učil na reálce v Bučovicích, v letech 1909–1912 byl profesorem gymnázia v Kolíně a v letech 1912–1921 v Litomyšli. Od roku působil 1921 na reálce v Praze na Smíchově. Roku 1924 získal doktorát filozofie za disertační práci Flaubertova estetika. Roku 1928 se habilitoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě prací Literární teorie Boileauova a roku 1930 tam byl jmenován mimořádným a v roce 1935 řádným profesorem dějin francouzské literatury. V letech 1936–1938 působil současně na Masarykově univerzitě v Brně a roku 1938 přešel do Prahy na Univerzitu Karlovu. Během druhé světové války organizačně působil v Kruhu moderních filologů a sbíral materiál pro své Dějiny francouzské literatury. Po válce se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v letech 1945–1952 vedl katedru romanistiky. Roku 1955 byl zvolen členem korespondentem ČSAV. Přispíval do různých periodik, zvláště pak do Časopisu pro moderní filologii, jehož byl od roku 1947 vedoucím vedoucím redaktorem. Na počátku své vědecké činnosti se orientoval především na literaturu francouzského klasicismu. Později se stále více soustřeďoval na prózu 19. a 20. století, především na Flauberta, Rollanda a Barbusse. Literární díla zasazoval do širších historických souvislostí a směřoval k postižení literárních vývojových tendencí a duchovních proudů. Působil té...

Více od autora