Fedor Michajlovič Dostojevskij: Dějiny filosofie

Fedor Michajlovič Dostojevskij, Lev Nikolajevič Tolstoj, Georgij Valentinovič Plechanov
Dějiny filosofie : Díl 1-5

1962 | Nakladatelství politické literatury

Čtvrtý svazek rozsáhlého díla, v němž jsou shrnuty nejnovější výsledky vědeckého bádání pokrokových vědců SSSR i jiných zemí, je věnován dějinám filosofického a sociologického myšlení druhé poloviny 19. stol. Vykládá filosofii ruského národa i jiných národů SSSR a národů Polska, Jugoslávie, Rumunska, Čech a Slovenska, …Maďarska, Bulharska a Albánie. Dále osvětluje vývoj filosofie v USA, zemích Latinské Ameriky, Číně, Indii, Japonsku a v zemích Blízkého a Středního východu. Čtvrtý svazek rozsáhlého díla, v němž jsou shrnuty nejnovější výsledky vědeckého bádání pokrokových vědců SSSR i jiných zemí, je věnován dějinám filosofického a sociologického myšlení druhé poloviny 1…9. stol. Vykládá filosofii ruského národa i jiných národů SSSR a národů Polska, Jugoslávie, Rumunska, Čech a Slovenska, Maďarska, Bulharska a Albánie. Dále osvětluje vývoj filosofie v USA, zemích Latinské Ameriky, Číně, Indii, Japonsku a v zemích Blízkého a Středního východu.

Obsažené svazky:

Dějiny filosofie 1959 1. (608 s. ; 23 cm, 1. vyd.)
Dějiny filosofie 1961 2 (623 s., 1. vyd.)
Dějiny filosofie, 3. díl 1961 III (515 s., 1. vyd.)
Dějiny filosofie, 4. díl 1962 IV (583 s., 1. vyd.)
Dějiny filosofie 1963 5. (773 s., 1. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	515 + 583 + 608 + 773 + 623
Jazyk:	česky
Editor:	Teodor Il'jič Ojzerman, Mark Borisovič Mitin, Michail Aleksandrovič Dynnik, Michail Trifonovič Jovčuk, Bonifatij Michajlovič Kedrov, Aleksandr Fedorovič Okulov, B. M Kedrova
Překladatel:	Jiří Barbaš
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	v Praze
Vystaveno:	18. 12. 2025 10:20
Číslo položky:	1504724

O autorech

Fedor Michajlovič Dostojevskij

Fjodor Michajlovič Dostojevskij se narodil roku 1821 v Moskvě, v rodině lékaře jako druhé z osmi dětí. V roce 1843 zakončil studia na vojenském technickém učilišti v Petrohradě, ale poté se rozhodl pro literaturu. Patřil do skupiny utopického socialisty Michaila Vasiljeviče Petraševského , která vystupovala proti carovi Mikuláši I. V roce 1849 byl Dostojevskij se všemi členy této organizace odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Těsně před popravou jim byl trest změněn nejprve na 4 roky v káznici a později na nucené práce na Sibiři. Zde strávil Dostojevskij deset let; první čtyři roky na nucených pracích a poté jako voják. Byl psychicky a fyzicky na dně a začal trpět epilepsií. Stráž však považovala jeho záchvaty za předstírání. Jelikož si sám prošel peklem, dokázal se vcítit do lidí s narušenou osobností. Po návratu ze Sibiře absolvoval Dostojevskij dva delší pobyty v západní Evropě. Zde pochopil, že morální úroveň zdejší společnosti je špatná. Vyhovovalo mu ale, že se zde mohl věnovat své přehnané hráčské vášni. Neuznával racionalismus, bezohledné jednání podnikatelů, jejich sobectví a příliš velké sebevědomí. Bojoval za proměnu Ruska. Zásadní potřebu změny viděl ve vnitřní proměně jedince, v návratu k pokoře, v respektování ruských tradic. Těmito názory si získal carovu přízeň a úctu. Stále ho však pronásledovala carská policie. K sebevraždám a k despotismu docházelo podle Dostojevského zejména vinou ztráty náboženské opory a přehnaného individualismu. Přál si změnit společnost podle křesťanských ideálů, radikálního převratu se ale bál. Dostojevskij a jeho bratr Michail vydávali v letech 1861–1863 časopis Doba a rok poté časopis Epocha. V letech 1873–1874 byl redaktorem konzervativního časopisu Občan. Když Michail zemřel, Dostojevskij splácel jeho dluhy. Tím se dostal do existenčních problémů. Ve svých dílech psychologicky rozebíral zločince, revolucionáře, prostitutky a lidi s duševními poruchami. Fjodor Michajlovič Dostojevskij byl rozporuplnou osobností. Odmítal se sžít se soudobým Ruskem. Usiloval za každou cenu o nápravu společnosti, ale tím se bezmyšlenkovitě zříkal i vymožeností vyspělé Evropy. Lidi ho považovali za psychologa, což on odmítal. Přesto se stal zakladatelem psychologické prózy a ovlivnil filozofii dvacátého století. Dostojevskij zemřel v roce 1881 na plicní krvácení spojené s rozedmou plic a epileptickým záchvatem.

Více od autora

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj, rusky: Лев Николаевич Толстой, byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasnaja Poljana jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje , Sergeje a Dimitrije . Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: “Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.” Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Do svého deníku si zaznamenal soubor pravidel a cílů, které chtěl dosáhnout. Svůj dvouletý učební plán však nesplnil. V letech 1848–1849 hodně času trávil v Moskvě a Petrohradu mezi aristokratickou mládeží a věnoval se karetním hrám. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce 1851 svého staršího bratra na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. Roku 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. Dosáhla velký úspěch u čtenářů a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou. Jako podporučík se zúčastnil bitvy o Sevastopol během krymské války a získal několi...

Více od autora