Druhé revidované vydání úspěšného projektu Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze a Nakladatelství Lidové noviny v překladu Heleny Bendové, Jana Bernarda, Michala Breganta, Zdeňka Holého, Víta Janečka, Petra Kubici, Taťány Markové, Markéty Šeré, Martina Škapy a Stanislava Ulvera. Editorem publikace je Václav Kofroň. Kniha je jednou z nejpřekládanějších souhrnných prací věnovaných historii světové kinematografie od počátků až do dnešních dnů. Její autoři patří k nejvýznamnějším žijícím filmovým historikům. Většina z více než deseti jejich velkých publikací byla přeložena do mnoha světových jazyků a patří k pilířům filmového vzdělání po celém světě. Narozdíl od několika lexikonů a encyklopedií, které v češtině existují, jde o vyvážené syntetické dílo, které vyniká čtivým jazykem a unikátní výkladovou praxí využívající stovek fotografií z filmů nikoli jenom k ilustračním účelům, ale k velmi názornému proniknutí do podstaty stylů, skladebných principů či dalších reálií filmové praxe dané doby. Kniha se v souladu s tzv. novou filmovou historií nezaměřuje pouze na umělecký film, ale vykládá kinematografii jako celek, jehož ústředním bodem je filmové dílo. Vznik i přijetí tohoto díla však podmiňuje celá řada kulturních, technologických i společensko-politických faktorů, které autoři ve svém díle zohledňují. Četba či jenom opakované nahlížení do této knihy nabízí v každém ohledu velmi kontextuální poznání světové kinematografie jako součásti lidské kultury, z níž vyrůstá.