Knihy
Vzácné knihy
19. století
František Palacký
Dějiny české v stručném přehledu

František Palacký: Dějiny české v stručném přehledu

František Palacký, Václav Vladivoj Tomek
Dějiny české v stručném přehledu

1898 | Nakladatelství Alois Hynek Nákladem A. Hynka

Stručný přehled českých dějin vydaný k staleté památce narození Františka Palackého. Stručný přehled českých dějin vydaný k staleté památce narození Františka Palackého.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	152
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 1. 2021 15:48
Číslo položky:	144565

O autorech

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora

Václav Vladivoj Tomek

Václav Vladivoj rytíř Tomek, starším způsobem zápisu též Wácslaw Wladiwoj Tomek , byl český historik, archivář, konzervativní politik a pedagog. Proslul zejména dvanáctisvazkovým dílem Dějepis města Prahy a pětisvazkovými Základy starého místopisu pražského. Narodil se v rodině obuvnického mistra. Na obecní škole i gymnáziu se projevoval jako vynikající student. V roce 1833 nastoupil na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. Po dva roky zde studoval filosofii, pak studoval práva. Během studií působil jako soukromý učitel v rodině Pavla Josefa Šafaříka, který ho podporoval. Roku 1839 dokončil studium práv. Po dokončení školy se stal soukromým badatelem a soukromým učitelem dětí Jana a Marie v rodině Františka Palackého, který jej také v začátcích podporoval i v profesní kariéře. Palacký ho doporučil pražskému magistrátu, kde v této době hledali někoho s právním vzděláním, kdo by sepsal dějiny hlavního města. Ve svém dosud nepřekonaném dvanáctisvazkovém Dějepise města Prahy a dalších svých dílech vylíčil dějiny de facto celé země. Na rozdíl od Palackého prosazoval pozitivismus, ideovou prostotu a důraz na faktografii. Později se oba historikové názorově rozešli, nikoliv definitivně. Od roku 1848 působil jako pedagog na Karlo-Ferdinandově univerzitě, po rozdělení na německou a českou část roku 1882 se stal prvním rektorem její české části. V 80. letech se zapojil do sporu o Rukopisy, přičemž zpočátku nebyl proti tomu podrobit rukopisy novému vědeckému zkoumání, za účelem ověření jejich pravosti. Když ale celá polemika okolo rukopisů nabyla ráz veřejné debaty, byl signatářem prohlášení skupiny historiků na podporu pravosti rukopisů. Odpůrce pravosti těchto písemností odsoudil za to, jakým „způsobem frivolním a cynickým z Rukopisů veřejně šašky se tropí.“ 28. června 1847 se v kostele v Polici nad Metují oženil s Ludmilou Dáňovou , dcerou ředitele polického ...

Více od autora