Autor v publikaci zpracoval příběh Cyrila Musila, jeho manželky a některých spolupracovníků.
V početné rodině Studnického sedláka Musila se 26. listopadu 1907 narodil syn Cyril. Od mládí jej to táhlo k lyžování a v něm také později dosáhl významných úspěchů. Byl šestinásobným mistrem ČSR a šestinásobným mistrem Polska a účastníkem mezinárodních závodů FIS, na mistrovství světa v Innsbrucku v roce 1933 se stal držitelem stříbrné medaile ze závodů štafet na 4 x 10 km a na zimních olympijských hrách 1936 v Garmisch-Partenkirchenu skončil v závodě na 50 km na 9. místě. Ve své době byl špičkovým lyžařem a velkým propagátorem tohoto sportu na Vysočině. Když ve 30. letech zdědil po rodičích statek, přeměnil jej postupně na lyžařský penzion a po vzoru alpských zimních středisek, která měl jako závodník možnost navštívit, nabízel lyžařům nejen ubytování a stravování, ale také obstarání lyží a servis. Za okupace ve svém penzionu ukrýval špičkové pracovníky protifašistického odboje včetně generála Vojtěcha Luži či ing. Rudolfa Pernického, plnil povinnosti spojky a s manželkou Růženou se aktivně podílel na dalších úkolech odboje (Studnice byly místem působení Rady tří a několika paraskupin, např. Calcium, Platium-Pewter a Tungsten). Po válce odmítl spolupráci s komunisty, takže jeho odbojová činnost byla zamlčena, lyžařské úspěchy vymazány z historie sportu a jeho osoba určena k likvidaci. V roce 1949 si pro něj přišlo osm estébáků přímo na pastvu pod Pohledeckou skálu, byl vyslýchán, mučen a mlácen tak dlouho, až podepsal obvinění a v jednom z mnoha zinscenovaných politických procesů odsouzen na 20 let vězení. S trochou štěstí, ale hlavně díky velkým zkušenostem z odboje, se mu podařilo uprchnout z věznice ve slovenské Ilavě a dostat se na Západ. Cestou se ještě zastavil doma a tehdy se naposled viděl s matkou, manželkou a dvěma malými dcerami. Jeho žena byla v únoru 1955 zatčena a po čtyřech měsících odsouzena k 17 letům vězení za velezradu (napomáhání k útěku). V roce 1961 byla propuštěna na amnestii, ale s manželem se už nikdy neviděla. Musil se ale bál zůstat v Evropě, neboť věděl, že československá rozvědka jej chce vypátrat a odvléct zpět do Československa, a tak odejel do Kanady. Tyto skutečnosti a další zážitky, které následovaly po útěku z vězení, republiky a Evropy, jsou známy z dopisů, které po osmašedesátém roce psal své sestře do Studnic. Bohužel už se nedostal k návštěvě rodné vesnice, protože přišla „normalizace“ a bůhví, možná se zájem o jeho umlčení obnovil (třikrát během emigrace o vlásek unikl smrti). V Kanadě si po krušných začátcích opět zřídil penzion s prodejnou lyžařského náčiní a lyžařskou školu, kde snil o návratu do vlasti. Zemřel 17. dubna 1977 za nevyjasněných okolností, respektive byl pět dní poté nalezen mrtev ve svém podniku Cyril Musil Ski Shop and Motel v městečku Collingwood na břehu Huronského jezera, asi sto kilometrů severozápadně od Toronta. Jeho smrt nebyla nikdy objasněna... Na náhrobku je na jeho přání nápis „kulak studnický“.