Vlasta Pittnerová
Čtvery děti + Životopis nešťastníka

1922 | Nakladatelství nákl. vl.

Další z půvabných venkovských románů Vlasty Pittnerové o tom, co přineslo spojení dvou rodin jejím jednotlivým členům. Další z půvabných venkovských románů Vlasty Pittnerové o tom, co přineslo spojení dvou rodin jejím jednotlivým členům.

Obsažené svazky:

Čtvery děti, obraz ze životu lidu v Žďárských horá... 1922 (190 s.)
Životopis nešťastníka 1922 (188 s., 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

zašlé stránky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~449 Kč~~ 349 Kč
Stav Mírně opotřebená vazba povolená, vše drží	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~ 219 Kč
Stav Dobrý zašlé stránky	KOMPLET Skladem pro e-shop	399 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé stránky
Poznámka:	2 knihy v jednom svazku
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	190 + 188
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Lidové povídky
Vydání:	Druhé vydání
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	14. 3. 2025 10:58
Číslo položky:	1176978

O autorech

Vlasta Pittnerová

Vlasta Pittnerová byla spisovatelka, autorka naivně realistických, často mravoučných próz ze života obyvatel Českomoravské vysočiny a zejména Žďárských hor. Narodila se 1. ledna 1858 v Polné jako desáté, již nečekané dítě v rodině knihkupce a starosty města Antonína Pittnera. Prostředí, ve kterém vyrůstala, přálo kulturním a vlasteneckým zájmům. Její otec byl přítelem mj. Karla Havlíčka Borovského či Boženy Němcové, její matka Leopoldina byla dokonce kmotrou dcery Němcové – Theodory . V Polné vychodila triviální čtyřtřídku, poté absolvovala dvouletou dívčí měšťanskou školu v Hradci Králové, kde bydlela u svého bratra a jeho ženy . Studium ji těšilo, velmi ráda četla, v rodné Polné hrála ochotnické divadlo, toužila stát se učitelkou. Z tohoto snu však sešlo, neboť dívce nesloužilo zdraví a rodina se navíc dostala do finančních obtíží. Z tohoto důvodu se Pittnerová nemohla ani provdat podle svého přání – neměla dostatečné věno. 11. září 1883 se na naléhání rodiny, především otce, provdala za panského myslivce Josefa Vejmelku, 39letého vdovce se dvěma dospívajícími dcerami , se kterým odešla do Sazomína u Žďáru. Později se přestěhovali do Polničky. Jejich manželství však nebylo šťastné – Vejmelka se ženil především proto, aby se mu měl kdo starat o domácnost a o děti, pro manželčiny literární ambice neměl pochopení a Pittnerová si nezískala ani nevlastní dcery – a zoufalá žena se nakonec odhodlala k tehdy odvážnému kroku – v roce 1893 od muže odešla a přestěhovala se do Prahy. Bydlela v malém skromném bytě v Letohradské ulici č. p. 1156 na Královských Vinohradech a žila především z honorářů za své povídky, romány a články, jež byly povětšinou uveřejňovány v různých časopisech , kalendářích, někdy i knižně. Bývá proto označována za první českou profesionální spisovatelku....

Více od autora

František Šupka

Narozen 17.5.1877 v Říčanech u Brna. zemřel 1.2.1951 tamtéž. Učitel, katolický spisovatel, redaktor a nakladatel. Autor založil a provozoval nakladatelství v Hradci Králové v 1. polovině 20. století. Specializoval se na tzv. lidovou četbu, část vydaných knih v této edici sám napsal.

Více od autora