Oldřich Král
Čínská filosofie

2005 | Nakladatelství Maxima

Tato kniha chce být průvodcem těm, kdo chtějí vidět a slyšet jak všechno může být jinak, rozuměj: v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Obrací se na ty, kdo chtějí nahlédnout do světa, který měl svůj smysl a který s každým čtením dostává svůj nový význam v současném dialogu o věcech společného zájmu: o humanitě, cti, p…řirozeném řádu.

Kniha, která měla být jen publikací autorových přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, daleko překročila původní záměr. Sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním. Autor nechce jen samoúčelně rozšiřovat naši vzdělanost - bere odkaz čínské filosofie jako výzvu k porozumění jinému. V souvislostech jeho kultury a dějin, jeho jazyka a písma, řeči a chování.
Kniha je adresována především těm, kdo se neuzavírají myšlence, že vše mohlo být i jinak, v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Chce být průvodcem těm, kdo jsou ochotni pokorně a pozorně číst a slyšet ten zprvu cizí rozhovor bez předem zjednaných "univerzálních" vzorců čtení a slyšení. Jde o to rozumět základním slovům/metaforám, kategoriím/pojmům v živém toku dějinného dialogu od formativní epochy Sta škol, přes konfuciánské synkretiky prvního imperiálního sjednocení, přes neotaoisty a buddhisty v čase imperiální krize, až k novodobé "neokonfuciánské" syntezi s jejími soumeznými a přece vnitřně rozlišenými promluvami o základních věcech humanitních, ontologických, etických a estetických.
Tato kniha není určena výhradně zájemcům o filosofii. Vždyť všechny aspekty klasické čínské vzdělanosti a písemnictví, imaginace a umění rostou z podstatné jednoty čínské ideje filosofické a poetické, jež našla svůj nejryzejší výraz v tisíciletém rozhovoru čínských filosofů. Ti ve svých rozmluvách a textech zakládali a pěstovali "veliký kód" všech životních a kulturních forem. Rozumět jim znamená nacházet klíč k tajemstvím jedné velké lidské zkušenosti. A neustále obnovovaná aktuálnost této zkušenosti je částí naší modernosti.

Obsah:
Poděkování
Úvodem o rozumění
O předpokladech
Kniha proměn
Konfucius
Zdroje a paralely taoismu
Starý Mistr
Mo Di a mohisti
Mencius
Mistr Xun a legisté
Mistr Zhuang
Konec starých časů
Návrat taoismu
Příchod buddhismu
Neokonfucianismus
Druhá fáze neokonfucianismu
Závěrem

Vybraná slova
Vysvětlení k psaní a výslovnosti čínských slov
Chronologická tabulka
Bibliografie
Ediční poznámka Tato kniha chce být průvodcem těm, kdo chtějí vidět a slyšet jak všechno může být jinak, rozuměj: v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Obrací se na ty, kdo chtějí nahlédnout do světa, který měl svůj …smysl a který s každým čtením dostává svůj nový význam v současném dialogu o věcech společného zájmu: o humanitě, cti, přirozeném řádu.

Kniha, která měla být jen publikací autorových přednášek na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, daleko překročila původní záměr. Sleduje čínské filosofické myšlení od nejstarších dob až po novověk, a to v živém dialogu s aktuálním myšlením filosofickým, poetickým i kulturním. Autor nechce jen samoúčelně rozšiřovat naši vzdělanost - bere odkaz čínské filosofie jako výzvu k porozumění jinému. V souvislostech jeho kultury a dějin, jeho jazyka a písma, řeči a chování.
Kniha je adresována především těm, kdo se neuzavírají myšlence, že vše mohlo být i jinak, v jiném řádu jednání, myšlení i řeči. Chce být průvodcem těm, kdo jsou ochotni pokorně a pozorně číst a slyšet ten zprvu cizí rozhovor bez předem zjednaných "univerzálních" vzorců čtení a slyšení. Jde o to rozumět základním slovům/metaforám, kategoriím/pojmům v živém toku dějinného dialogu od formativní epochy Sta škol, přes konfuciánské synkretiky prvního imperiálního sjednocení, přes neotaoisty a buddhisty v čase imperiální krize, až k novodobé "neokonfuciánské" syntezi s jejími soumeznými a přece vnitřně rozlišenými promluvami o základních věcech humanitních, ontologických, etických a estetických.
Tato kniha není určena výhradně zájemcům o filosofii. Vždyť všechny aspekty klasické čínské vzdělanosti a písemnictví, imaginace a umění rostou z podstatné jednoty čínské ideje filosofické a poetické, jež našla svůj nejryzejší výraz v tisíciletém rozhovoru čínských filosofů. Ti ve svých rozmluvách a textech zakládali a pěstovali "veliký kód" všech životních a kulturních forem. Rozumět jim znamená nacházet klíč k tajemstvím jedné velké lidské zkušenosti. A neustále obnovovaná aktuálnost této zkušenosti je částí naší modernosti.

Obsah:
Poděkování
Úvodem o rozumění
O předpokladech
Kniha proměn
Konfucius
Zdroje a paralely taoismu
Starý Mistr
Mo Di a mohisti
Mencius
Mistr Xun a legisté
Mistr Zhuang
Konec starých časů
Návrat taoismu
Příchod buddhismu
Neokonfucianismus
Druhá fáze neokonfucianismu
Závěrem

Vybraná slova
Vysvětlení k psaní a výslovnosti čínských slov
Chronologická tabulka
Bibliografie
Ediční poznámka

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	373
Jazyk:	česky
ISBN10:	809013338X
ISBN:	9788090133389
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Lásenice
Vystaveno:	3. 6. 2024 14:13
Číslo položky:	861788

O autorovi

Oldřich Král

Oldřich Král byl český sinolog, překladatel a teoretik překladu. Ač se k sinologii dostal vlastně náhodou, stal se jednou z nejvýznamnějších postav v české historii oboru. Zabýval se především starou čínskou literaturou, filosofií a uměním. Oldřich Král se hlásil na FF UK původně na dvojobor anglistika a komparatistika. Komparatistika však byla pod vlivem komunistické ideologie coby „buržoazní pavěda“ zrušena. Musel si najít k anglistice jiný doplňující obor. Volno bylo na sinologii u profesora Jaroslava Průška. Během krátké doby Král pod Průškovým vlivem sinologii propadl, stala se jeho hlavním oborem a předmětem celoživotního úsilí. Po dokončení studií Oldřich Král zůstal na FF UK jako pedagog. Roku 1954 vstoupil do KSČ. Vědecká aspirantura v Orientálním ústavu Akademie věd i stáž na univerzitě v Pekingu byly zaměřeny na studium a překlad klasického čínského románu Žu-lin waj-š´ . Po absolvování vědecké aspirantury u prof. Průška v Orientální ústavu se v roce 1958 vrátil na FF UK jako odborný asistent. Společně s tehdejším docentem Karlem Petráčkem vypracoval projekt Katedry věd o zemích Asie a Afriky. V roce 1969 vystoupil Král z KSČ a od té chvíle nesměl z politických důvodů přednášet, nedostával plat, bylo pozastaveno jeho habilitační řízení, byl vydán zákaz publikační činnosti. Oldřich Král se proto živil jako dělník na Nákladovém nádraží Žižkov. V roce 1972 byl Oldřich Král za přispění Lubora Hájka, K. Petráčka a V. Křístka přijat do Sbírky orientálních umění Národní galerie, a to na místo kurátora malířství a kaligrafie. Během působení v NG připravil řadu výstav a katalogů, většinou ve spolupráci s L. Hájkem. Průběžně pracoval na literárních a filosofických překladech, některé menší vyšly samizdatově , pod krycím jménem Josefa Fasse vyšlo v Odeonu Starožitné zrcadlo. V...

Více od autora