Knihy
Vzácné knihy
Vazby
Zdeněk Nejedlý
Dějiny národního divadla

Zdeněk Nejedlý: Dějiny národního divadla

Zdeněk Nejedlý, Antonín Matějček, Václav Tille, Otokar Fischer, Ján Bartoš
Dějiny Národního divadla : Díl 1-6

1935 | Nakladatelství Sbor pro zřízení druhého Národního divadla

Pátý díl dějin Národního divadla pojednává o činohře v rozmezí let 1900-1918. Kromě textu Václava Tilleho o předních osobnostech obsahuje soupis repertoáru ND a obrazovou přílohu. Pátý díl dějin Národního divadla pojednává o činohře v rozmezí let 1900-1918. Kromě textu Václava Tilleho o předních osobnostech obsahuje soupis repertoáru ND a obrazovou přílohu.

Obsažené svazky:

Dějiny Národního divadla, Národní divadlo a jeho budovatelé 1933 1. díl (359 s., obr. příl)
Dějiny Národního divadla, Národní divadlo a jeho výtvarníci 1934 2 (275 s.)
Dějiny Národního divadla, Opera Národního divadla do roku 1900 1935 3 (379, [xix])
Dějiny Národního divadla, Činohra národního divadla do roku 190... 1933 4 (285 s.)
Dějiny národního divadla, Činohra národního divadlo od roku 190... 1935 5 (264, xv)
Dějiny národního divadla, Opera Národního divadla od roku 1900 ... 1936 6 (365, [iii])

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky, razítko původního majitele, polokožená	Skladem pro e-shop	1 599 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~1 199 Kč~~ 1 149 Kč
Stav Mírně opotřebená cítit po vlhkosti, stránky s flíčky, převazba, polokožená, zlacená horní ořízka	Skladem pro e-shop	199 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, polokožená, zlacená horní ořízka
Počet stran:	379 + 365 + 264 + 359 + 275 + 285
Jazyk:	česky
Editor:	Jaroslav Jelínek
Edice:	3, 6. svazek ed. 3, 6. svazek ed. Dějiny Národního divadla
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 2. 2025 22:10
Číslo položky:	1139862

O autorech

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora

Zdeněk Nejedlý

Zdeněk Nejedlý byl český historik, muzikolog, literární historik, politik a veřejný činitel. Narodil se v rodině učitele a muzikanta Romana Nejedlého, významného regionálního kulturního pracovníka v Litomyšli, který se osobně znal s tehdy začínajícím spisovatelem Aloisem Jiráskem. Tato známost později ovlivnila též jeho syna Zdeňka, který již během gymnaziálních studií projevil zájem o historii a hudbu. Vystudoval historii a estetiku na filosofické fakultě české university v Praze, byl žákem profesorů historika Jaroslava Golla, estetika a muzikologa Otakara Hostinského a Tomáše Garrigua Masaryka . Soukromě studoval hudbu u Zdeňka Fibicha. Na Univerzitě Karlově se stal ordinářem hudební vědy, habilitoval se roku 1905, od roku 1909 byl mimořádným, od roku 1919 řádným profesorem. V mládí se údajně ucházel o ruku dcery Antonína Dvořáka Otilie, která jej odmítla, což poté mělo přispět k averzi Nejedlého vůči jejímu manželi Josefu Sukovi i Dvořákovi. I když se tento příběh dostal i do tvorby Josefa Škvoreckého, není podložený prameny a tak může jít o mystifikaci. Během vysokoškolského studia v letech 1900–1902 pracoval v Archivu Národního muzea v Praze. Zájem o Bedřicha Smetanu ho přivedl do Společnosti pro postavení pomníku Bedřicha Smetany , později přeměněné ve Společnost Bedřicha Smetany. Politicky byl organizován v Masarykově realistické straně. Před první světovou válkou zasáhl do sporu o smysl českých dějin . Jeho podnětné názory sice nedospěly k ucelenějšímu závěru, zasáhly však plodným způsobem do diskuse, na jejíž krajních pólech stáli historik Josef Pekař a filozof T. G. Masaryk. Nejedlý chápal, že z hlediska historika je třeba odmítnout Masarykův názor o smyslu českých dějin, ale zároveň mu přiznal kladnou hodnotu v politickém uvědomění českého národa. V roce 1917 podepsal Nejedlý Manifest českých spisovatelů. Ihne...

Více od autora