Rudolf Těsnohlídek
Čimčirínek a chlapci : povídka jedniho léta

1959 | Státní nakladatelství dětské knihy

Rozmarná povídka o malém chlapci, kterému říkali Strukavinka, a jeho kamarádech, o jejich toulkách přírodou, o tom, jak poznávají život kolem sebe, jak rozmlouvali se zvířaty, jak se spřátelili s vrabcem Čimčirínkem, co prožili s kocourem Matesem, psem Brokem a mnoha jinými. Rozmarná povídka o malém chlapci, kterému říkali Strukavinka, a jeho kamarádech, o jejich toulkách přírodou, o tom, jak poznávají život kolem sebe, jak rozmlouvali se zvířaty, jak se spřátelili s vrab…cem Čimčirínkem, co prožili s kocourem Matesem, psem Brokem a mnoha jinými.

s kódem LETO26: 6 Kč

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	140
Jazyk:	česky
Edice:	19. svazek ed. 19. svazek ed. Světová knihovnička
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2022 8:31
Číslo položky:	339478

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora