Božena Němcová
Chyže pod horami : obrázek ze Slovenska

1950 | Nakladatelství Družstevní práce

Bohuš Sokol, student práv, synek ze zámožné pražské rodiny, byl na návštěvě u svého strýce, který měl statek u Miškovců. Cestou od strýce ho zastihla bouřka a tak hledal přístřeší v hospodářství u rodiny Žatných pod horami v Pohroní. Je vlídně přijat a dovídá se od svých nenadálých hostitelů, že pocházejí z Čech. Jejic…h předkové se v době pobělohorské vystehovali na Slovensko. Žatným se říkalo „u Medvědů“. Hospodář vypravuje Bohušovi, proč tak o jejich statku říkají. Už hospodářův otec byl slavný medvědobijce a dostal proto název Medvěd. To se pak přeneslo na celou rodinu. Jeho syn Juro už od dvaceti let chodil na medvědy. Jednou se vsak z lovu nevrátil – neopatrný střelec, který mířil na medvěda, se netrefil a zastřelil Juru. Jeho žena se utrápila žalem a starým hospodářům zůstalo po nich hezké děvče – Katuška. Neopatrným střelcem byl, jak se později Bohuš dozvěděl, Bohušův strýc. Bohušovi se Katuška zalíbí a Katuška také myslí pořád na Bohuše. Bohuš zůstane několik dni u Medvědů. Bohuš se účastní slavnosti pálení ohňů. Když se Bohuš se svými hostiteli loučí, Katuška pro něj o samotě truchlí v sadě. Bohuš ji tam najde, pozná, že ho má rada a vyjeví jí také svou lásku. Odjede do Prahy, dokonči studia, a když zdědí po strýci statek, vezme si Katušku za ženu. Bohuš Sokol, student práv, synek ze zámožné pražské rodiny, byl na návštěvě u svého strýce, který měl statek u Miškovců. Cestou od strýce ho zastihla bouřka a tak hledal přístřeší v hospodářství u rod…iny Žatných pod horami v Pohroní. Je vlídně přijat a dovídá se od svých nenadálých hostitelů, že pocházejí z Čech. Jejich předkové se v době pobělohorské vystehovali na Slovensko. Žatným se říkalo „u Medvědů“. Hospodář vypravuje Bohušovi, proč tak o jejich statku říkají. Už hospodářův otec byl slavný medvědobijce a dostal proto název Medvěd. To se pak přeneslo na celou rodinu. Jeho syn Juro už od dvaceti let chodil na medvědy. Jednou se vsak z lovu nevrátil – neopatrný střelec, který mířil na medvěda, se netrefil a zastřelil Juru. Jeho žena se utrápila žalem a starým hospodářům zůstalo po nich hezké děvče – Katuška. Neopatrným střelcem byl, jak se později Bohuš dozvěděl, Bohušův strýc. Bohušovi se Katuška zalíbí a Katuška také myslí pořád na Bohuše. Bohuš zůstane několik dni u Medvědů. Bohuš se účastní slavnosti pálení ohňů. Když se Bohuš se svými hostiteli loučí, Katuška pro něj o samotě truchlí v sadě. Bohuš ji tam najde, pozná, že ho má rada a vyjeví jí také svou lásku. Odjede do Prahy, dokonči studia, a když zdědí po strýci statek, vezme si Katušku za ženu.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehce špinavá obálka, lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý jinak v pořádku	KOMPLET Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav dobrý až mírně opotřebené, v knize Babička razítka z knihovny, místy uvolněné vazby	KOMPLET Skladem pro e-shop	139 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehce špinavá obálka, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	70
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Müller
Edice:	Slunovrat. Malá řada, 35. svazek ed. 35. svazek ed. Slunovrat
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 3. 2025 14:5
Číslo položky:	1196237

O autorovi

Božena Němcová

Božena Němcová, rodným jménem Barbora Novotná, později Barbora Panklová byla česká spisovatelka národního obrození. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto zařazením vymyká. Lze též uvažovat o souvislostech se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím čtenáři nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy Babička a Divá Bára i její pohádky. Božena Němcová také napsala obrazy ze života. Vzdělání, zejména německé, získala v letech 1830–1833 ve Chvalkovicích, svůj český pravopis zdokonalovala až v dospělosti, během prvního pobytu v Praze. Je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svým působením si vydobyla pozici české národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu také její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politická perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k její předčasné smrti. Objevily se rovněž hypotézy o nemanželském původu spisovatelky z milostného vztahu šlechtických rodičů. Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý a Julius Fučík ji označovali za klíčovou autorku českého národa v 19. století. Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii. Božena Němcová byla prezentována jako předchůdkyně socialistických myšlenek. Její díla, podobně jako spisy Aloise Jiráska a Josefa Kaje...

Více od autora