Miroslav Horníček
Chvilky s Itálií

1988 | Nakladatelství Panorama

Fotografické záběry italských měst, ulic a lidí doprovází poetické texty vystihující okamžik zachycený fotografií. Fotografické záběry italských měst, ulic a lidí doprovází poetické texty vystihující okamžik zachycený fotografií.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)

Další varianty

Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	199 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý Mírné oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý jen minimální oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (26. 5. 2026)	59 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	245
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Pavel Kopp
Edice:	Cesty
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 8. 2024 9:25
Číslo položky:	946114

O autorovi

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora