Pavel Eisner
Chrám i tvrz : kniha o češtině

2010 | Nakladatelství XYZ

Kniha o češtině.

Julie Kolocová: „BOŽE VELKÝ, BOŽE mocný, jenž jsi stvořil češtinu, dej a učiň, aby byla jako holubička v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré… jako provázek z hedvábí červeného dvakrát barveného rtové její, a řeč její ozdobná… jako ze Šalamounovy písně písní nám zní vyznání mateřštině na závěr… knihy CHRÁM I TVRZ.

Pavel Eisner, Chrám i tvrz s podtitulem Kniha o češtině.

Téměř osm set stran na jedno téma, ale vtipně a ze všech stran, jak bychom opravdu nečekali. Držíme dílo spojující odbornost spolu s vyznáním lásky ve snaze poutavě vyprávět o tom, co nás provází od samotného narození. Vyprávění na téma naše mateřština.

Pojďme společně otevřít alespor pár prvních desítek stránek. Po úvodu plném vyznání najdeme logické uspořádání do kapitol, u kterých nás ovšem překvapí názvy, jež bychom v téhle odborné knize nečekali. Tedy za předpokladu, že úvod přeskočíme. To tady v žádném případě nedělejte! Autor si s češtinou i čtenářem evidentně hraje rád. Co byste například očekávali od kapitoly O jejím těle? „Nauka“ o hláskách. Že je to jasné? Takhle chytrá jsem po přečtení prvních řádek byla také, ale až po něm. Chvílemi jsem měla pocit, že je to detektivka, postupné odhalování, nečekané zápletky, katarze, kolize, nic tady nechybí. I pátrání. Leccos se nám totiž úplně ztratilo, například jer a jeřík, tápete? Nebojte se, máme zkušeného a znalého průvodce. Budeme ho potřebovat, blíží se stínový samohláskový tvor „ě“, tragická hláska, lze ji pouze napsat, ovšem nikdy takto jednoduše vyslovit. Nebo povídání v kapitole o mládenečkovi, který si nese svou z nejmilejších na zádech. Dozvíme se, jakou vzácnost má čeština, mládeneček „u“ nesoucí na zádech kroužek, svou princezničku. Ona, scvrklé „o“, on bez ní jen sprosté „u“. Vlast česká je tam, kde se píše u s kroužkem, říká autor, vzácnost ve světě nevídaná. Ale máme i svou patu Achillovu, již nám odhalí stejnojmenná kapitola. Prý jsme v hovorové češtině pomalí. Nejdříve jsem nesouhlasila, jenže potom jsem si vybavila italštinu, španělštinu,…a byla jsem doma, tedy vlastně v obraze, rozsvítilo se mi, trklo mě to…a cizinec zaplakal, úplně se ztratil v té spleti hříček, jež nám „domorodcům“ přijdou zcela jasně srozumitelné.

A tohle je krása, na které se všichni shodneme. Jenom jí plně porozumět. Chcete-li, máte jedinečnou příležitost.

A nakonec věta, která mi učarovala svojí pravdivostí. Mateřština je vzduch, jímž dýchají plíce naší duše. Připomínám, naše plíce, rozumějte, tedy i ty vaše!!!

Přeji krásné hrátky s češtinou.“ Kniha o češtině.

Julie Kolocová: „BOŽE VELKÝ, BOŽE mocný, jenž jsi stvořil češtinu, dej a učiň, aby byla jako holubička v rozsedlinách skalních, v skrýši příkré… jako provázek z hedvábí červené…ho dvakrát barveného rtové její, a řeč její ozdobná… jako ze Šalamounovy písně písní nám zní vyznání mateřštině na závěr knihy CHRÁM I TVRZ.

Pavel Eisner, Chrám i tvrz s podtitulem Kniha o češtině.

Téměř osm set stran na jedno téma, ale vtipně a ze všech stran, jak bychom opravdu nečekali. Držíme dílo spojující odbornost spolu s vyznáním lásky ve snaze poutavě vyprávět o tom, co nás provází od samotného narození. Vyprávění na téma naše mateřština.

Pojďme společně otevřít alespor pár prvních desítek stránek. Po úvodu plném vyznání najdeme logické uspořádání do kapitol, u kterých nás ovšem překvapí názvy, jež bychom v téhle odborné knize nečekali. Tedy za předpokladu, že úvod přeskočíme. To tady v žádném případě nedělejte! Autor si s češtinou i čtenářem evidentně hraje rád. Co byste například očekávali od kapitoly O jejím těle? „Nauka“ o hláskách. Že je to jasné? Takhle chytrá jsem po přečtení prvních řádek byla také, ale až po něm. Chvílemi jsem měla pocit, že je to detektivka, postupné odhalování, nečekané zápletky, katarze, kolize, nic tady nechybí. I pátrání. Leccos se nám totiž úplně ztratilo, například jer a jeřík, tápete? Nebojte se, máme zkušeného a znalého průvodce. Budeme ho potřebovat, blíží se stínový samohláskový tvor „ě“, tragická hláska, lze ji pouze napsat, ovšem nikdy takto jednoduše vyslovit. Nebo povídání v kapitole o mládenečkovi, který si nese svou z nejmilejších na zádech. Dozvíme se, jakou vzácnost má čeština, mládeneček „u“ nesoucí na zádech kroužek, svou princezničku. Ona, scvrklé „o“, on bez ní jen sprosté „u“. Vlast česká je tam, kde se píše u s kroužkem, říká autor, vzácnost ve světě nevídaná. Ale máme i svou patu Achillovu, již nám odhalí stejnojmenná kapitola. Prý jsme v hovorové češtině pomalí. Nejdříve jsem nesouhlasila, jenže potom jsem si vybavila italštinu, španělštinu,…a byla jsem doma, tedy vlastně v obraze, rozsvítilo se mi, trklo mě to…a cizinec zaplakal, úplně se ztratil v té spleti hříček, jež nám „domorodcům“ přijdou zcela jasně srozumitelné.

A tohle je krása, na které se všichni shodneme. Jenom jí plně porozumět. Chcete-li, máte jedinečnou příležitost.

A nakonec věta, která mi učarovala svojí pravdivostí. Mateřština je vzduch, jímž dýchají plíce naší duše. Připomínám, naše plíce, rozumějte, tedy i ty vaše!!!

Přeji krásné hrátky s češtinou.“

Stav

Velmi dobrý

jen minimální oděrky, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý, jen minimální oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	762
Jazyk:	česky
ISBN10:	807388397X
ISBN:	9788073883973
Editor:	Petra Niederlová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	31. 10. 2026 12:14
Číslo položky:	2007462

O autorovi

Pavel Eisner

Pavel Eisner, též Paul Eisner, někdy vystupující pod pseudonymem Jan Ort byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník židovského původu. Pocházel z pražské židovské rodiny. Odmalička byl bilingvní. Studoval slavistiku, germanistiku a romanistiku na pražské německé univerzitě, kterou dokončil roku 1918. Od roku 1914 působil jako překladatel v České obchodní a živnostenské komoře. Souběžně pracoval i jako redaktor pražského německého deníku Prager Presse. Kromě toho přispíval i do řady kulturních časopisů, od března 1936 byl členem Pražského lingvistického kroužku. Po německé okupaci roku 1939 byl perzekvován na základě aplikace tzv. norimberských zákonů. Jeho deportaci do Terezína odložil fakt, že měl německou manželku a nebyl praktikujícím židem. Zemřel roku 1958 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Eisner je jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů, ovládal 12 jazyků – angličtinu, francouzštinu, islandštinu, italštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, perštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, španělštinu a s jazykovou pomocí odborníků překládal i z tibetštiny. Nejčastěji překládal z němčiny . Překládal rovněž odborná díla z oblasti muzikologie a operní libreta. Českou literaturu také překládal do němčiny. Jeho překlady, především z němčiny, jsou jazykově velmi kultivované, vynikají přesností a detailní znalostí českého i výchozího jazyka. Je pro ně typické časté používání neobvyklých výrazů, zejm. archaismů a neologismů, a obecně neobvyklých jazykových prostředků.

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…