Immanuel Kant, Michail Fedorovič Rajevskij, Jacob Rogozinski
Cesty na východ : Češi v korespondenci M.F. Rajevského

2006 | Nakladatelství Masarykův ústav a Archiv AV ČR

Osobnost ruského spisovatele a pravoslavného kněze Michaila Fjodoroviče Rajevského provází velký paradox česko-ruských vztahů 19. století. Přestože je dnes mužem prakticky neznámým, těšil se Rajevskij ve své době obrovské vážnosti a důvěře. Po dobu téměř půl století zprostředkovával coby duchovní správce ruského vysla…nectví ve Vídni kontakty Čechů a dalších rakouských Slovanů s ruskými vládními, kulturními i vědeckými celebritami. Do českých dějin se zapsal jako organizátor první neoficiální zahraničněpolitické akce zdejší politiky, známou pouť do Ruska v roce 1867, roku 1874 vysvětil pravoslavný chrám sv. Mikuláše v Praze.
Předkládaná edice přináší soupis veškeré dostupné Rajevského korespondence s Čechy, z níž je značná část poprvé publikována v plném znění. Nalezneme zde např. listy F. Palackého, F. L. Riegra, F. A. Braunera a dalších čelných českých politiků; největší prostor nicméně dostávají desítky méně známých i zcela zapomenutých korespondentů, jež spojuje jedno velké téma: snaha o získání kontaktů a otevření možností vycestovat na východ, uplatnit se v obrovské, slovanské, carské říši. Osobnost ruského spisovatele a pravoslavného kněze Michaila Fjodoroviče Rajevského provází velký paradox česko-ruských vztahů 19. století. Přestože je dnes mužem prakticky neznámým, těšil se Rajevski…j ve své době obrovské vážnosti a důvěře. Po dobu téměř půl století zprostředkovával coby duchovní správce ruského vyslanectví ve Vídni kontakty Čechů a dalších rakouských Slovanů s ruskými vládními, kulturními i vědeckými celebritami. Do českých dějin se zapsal jako organizátor první neoficiální zahraničněpolitické akce zdejší politiky, známou pouť do Ruska v roce 1867, roku 1874 vysvětil pravoslavný chrám sv. Mikuláše v Praze.
Předkládaná edice přináší soupis veškeré dostupné Rajevského korespondence s Čechy, z níž je značná část poprvé publikována v plném znění. Nalezneme zde např. listy F. Palackého, F. L. Riegra, F. A. Braunera a dalších čelných českých politiků; největší prostor nicméně dostávají desítky méně známých i zcela zapomenutých korespondentů, jež spojuje jedno velké téma: snaha o získání kontaktů a otevření možností vycestovat na východ, uplatnit se v obrovské, slovanské, carské říši.

Stav

dobrý

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 17. 6. 2025

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	378
Jazyk:	česky , německy , rusky
ISBN10:	8086495396
ISBN:	9788086495392
Edice:	Collection Bibliotheque du College international de philosophie
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:16
Číslo položky:	785351

O autorech

Immanuel Kant

Immanuel Kant byl německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství. Jeho Kritikou čistého rozumu začíná nové pojetí filosofie, zejména v epistemologii a v etice. Kant významně ovlivnil pozdější romantické a idealistické filosofy 19. století a novější filosofii vůbec. Kant se narodil jako čtvrté dítě ve zbožné pietistické rodině drobného řemeslníka a celý život prožil v okolí Královce ve východním Prusku ; z jeho osmi sourozenců se však jen čtyři dožili dospělého věku. Byl drobné až neduživé postavy, byl však velmi společenský a sám na sebe poměrně přísný. Od roku 1740 studoval na zdejší univerzitě filosofii, přírodní vědy a matematiku. Roku 1746 mu zemřel otec a univerzita odmítla jeho disertační práci, takže se řadu let živil jako vychovatel v okolí Královce. Po návratu na univerzitu vydal práci o „Obecných dějinách přírody a teorii oblohy“ a téhož roku se habilitoval spisem „O prvních zásadách metafyzického poznání“. Přednášel logiku, morální filosofii a metafyziku a jako úvod ke studiu filosofie fyziku, geografii a antropologii. V následujících letech odmítl několik pozvání na různé univerzity, až se roku 1770 stal profesorem logiky a metafyziky Univerzity v Královci, kde byl pak dvakrát rektorem. Roku 1787 byl přijat do Pruské akademie věd, v posledním období života měl však značné nesnáze s pruskou cenzurou. Kant se řídil přesným denním rozvrhem: vstával v pět hodin, dopoledne přednášel, k obědu často zval hosty a odpoledne chodil na procházku po známé „Cestě filosofů“. Pokud se ale líčí jako profesorský pedant, je to přehnané. Hrával velmi dobře karty i kulečník a ve společnosti byl velice oblíbený, zejména jako skvělý vypravěč. Také na jeho přednášky vzpomínali jeho žáci s nadšením: Kant byl vtipný a hlavně vedl své posluchače k samostatnému myšlení. Dožil se téměř 80 let a byl pohřben v K...

Více od autora