Karel Pacner
Cesta na Mars 1998-1999 : (úplná zpráva o výpravě prvních kosmonautů na jinou planetu)

1979 | Nakladatelství Albatros

Úplná zpráva o výpravě prvních kosmonautů na jinou planetu.
Do žánru SF se Karel Pacner zařadil napůl beletristickou a napůl populárně vědeckou knihou Cesta na Mars 1998–99 , v níž věrně a přesně popisuje a předvídá první let na Mars s lidskou posádkou. Expedice na Marsu dokonce objeví formu života. Kniha je doplněn…a faktografickými údaji o Marsu, fotografiemi, mapkou a dokonce reálnými výpočty trasy kosmické lodi, provedenými autorovým kolegou Antonínem Vítkem. Kniha je zajímavá spíše svou faktografickou než beletristickou stránkou. Úplná zpráva o výpravě prvních kosmonautů na jinou planetu.
Do žánru SF se Karel Pacner zařadil napůl beletristickou a napůl populárně vědeckou knihou Cesta na Mars 1998–99 , v níž věrně a přesně p…opisuje a předvídá první let na Mars s lidskou posádkou. Expedice na Marsu dokonce objeví formu života. Kniha je doplněna faktografickými údaji o Marsu, fotografiemi, mapkou a dokonce reálnými výpočty trasy kosmické lodi, provedenými autorovým kolegou Antonínem Vítkem. Kniha je zajímavá spíše svou faktografickou než beletristickou stránkou.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	165 , 15 nečíslovaných barevných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Teodor Rotrekl, Miroslav Balous, Antonín Rückl
Edice:	Objektiv
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 6. 2024 17:51
Číslo položky:	881471

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora