Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Zdeněk Wirth
Český ráj v barevných dřevorytech Karla Vika

Zdeněk Wirth: Český ráj v barevných dřevorytech Karla Vika

Zdeněk Wirth, Josef Pekař, Josef Vik
Český ráj v barevných dřevorytech Karla Vika

1930 | Nakladatelství Müller a spol.]

Publikace se zaměřuje na oblast Českého ráje s důrazem na Turnovsko. Autoři knihy shnují nejzajímavější fakta k tomuto regionu. Kniha je doplněna překrásnými dřevoryty Karla Vika. Publikace se zaměřuje na oblast Českého ráje s důrazem na Turnovsko. Autoři knihy shnují nejzajímavější fakta k tomuto regionu. Kniha je doplněna překrásnými dřevoryty Karla Vika.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

stránky s flíčky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS, číslováno, Pěkný stav	Skladem pro e-shop	1 499 Kč
Stav Velmi dobrý lehce vybledlé desky, převazba, zlacená ořízka, polopergamenová, vevázaná obálka	Skladem pro e-shop	899 Kč
Stav Dobrý stránky s flíčky	Skladem pro e-shop	~~549 Kč~~ 269 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, stránky s flíčky
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	118
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Vik
Vydáno v:	Turnov
Vystaveno:	22. 1. 2025 8:23
Číslo položky:	1113343

O autorech

Josef Pekař

Josef Pekař byl přední český historik přelomu 19. a 20. století, žák Jaroslava Golla, profesor a rektor Univerzity Karlovy. Spolu s Josefem Šustou byl stěžejním českým představitelem historické vědy první poloviny 20. století. Pocházel ze selského statku v Malém Rohozci. Manželé Josef a Františka Pekařovi měli ještě dalších sedm dětí, které však zemřely v mladém věku na tuberkulózu. Té podlehla i matka. Dětství trávil v Daliměřicích, které se staly součástí Turnova. Oblast Českého ráje byla bohatou inspirací pro výběr témat mnohých jeho děl. Po maturitě na gymnáziu v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, studoval historii v Praze a už roku 1890 článkem v Masarykově Athenaeu dokázal, že název Hrubá Skála se vyskytuje až v 17. století a Rukopis královédvorský je tudíž padělek. Roku 1893 promoval prací Kandidatury krále Přemysla Otakara II. na německý trůn, kde ukázal, že se Přemysl Otakar II. o císařský trůn ucházel sám, a to až v letech 1272–1273. Dva semestry strávil v Erlangenu a v Berlíně, pak učil na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze v Truhlářské. Brzy po roce 1895 se stal autorem Českého časopisu historického , který později po třicet let redigoval. Habilitoval se roku 1897 prací Dějiny Valdštejnského spiknutí , kde Valdštejna ukázal jako váhavého, nicméně zrádce. Téhož roku ostře odmítl protičeský článek německého historika Theodora Mommsena a doložil význam české kultury pro Evropu; jeho odpověď pak ještě několikrát vyšla a byla přeložena do řady jazyků. K jubileu Františka Palackého 1898 napsal přehled české historiografie ve druhé polovině 19. století a řadu článků do Ottova slovníku naučného . Roku 1901 byl jmenován profesorem a ve dvou článcích kritizoval představy o slovanské „zádruze“. V práci Nejstarší kronika česká se pokusil dokázat, že svatováclavs...

Více od autora