Jiří Horák, Karel Weigner, Jindřich Matiegka, Jan Horák
KOMPLET Československá vlastivěda I. - X. (CHYBÍ V. DÍL) + doplněk (Příroda, člověk, jazyk, dějiny, práce, písemnictví, umění, technika, osvěta)

1933 | Nakladatelství Sfinx

Autoři se v tomto svazku věnují především fyzické antropologii člověka na území Československa už od pravěku, ale především stavu v současné první čsl. masarykovské republice, a to podle národností . Ve druhé části se věnuje zdravotnictví v ČSR . Autoři se v tomto svazku věnují především fyzické antropologii člověka na území Československa už od pravěku, ale především stavu v současné první čsl. masarykovské republice, a to podle národností . …Ve druhé části se věnuje zdravotnictví v ČSR .

Obsažené svazky:

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

vazba povolená, drží pohromadě

Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

Další varianty

Stav Mírně opotřebená vazba povolená, drží pohromadě	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	~~229 Kč~~
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026	~~179 Kč~~
Stav Dobrý polité desky doplňku, Stránky v pěkném stavu	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026
Stav Dobrý desky doplňku se stopami po vlhkosti, jinak v pořádku	Skladem pro e-shop Odešleme do 15. 7. 2026

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, vazba povolená, drží pohromadě
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	648 + 637 + 734 + 607 + 705 + 649 + 265 + 759 + 640 + 623
Jazyk:	česky
Editor:	Albert Pražák, Miloslav Novotný, Václav Novotný, František Slavík, František Augustin Slavík, Václav Dědina
Překladatel:	Zdeněk Šikl
Edice:	Československá vlastivěda
Vydání:	1. vvyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 7. 2025 11:2
Číslo položky:	1286369

O autorech

Jiří Horák

Jiří Horák se narodil 4. prosince 1884 v Benešově v rodině právníka, zemřel 14. srpna 1975 v Martině, kde je i na Národním hřbitově pochován mezi členy rodiny své manželky Anny Horákové-Gašparíkové, jedné z prvních slovenských profesionálních historiček, která byla knihovnicí a archivářkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1906 absolvoval studium slavistiky a germanistiky na filozofické fakultě české univerzity v Praze, kde byl žákem a později spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916 až 1919 byl profesorem na reálce, později na gymnáziu v Praze. Habilitoval v roce 1919 . V letech 1922 až 1926 působil jako mimořádný profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1926 byl profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk a mnoha dalších významných společností, i zahraničních. Významné je jeho působení v Československé akademii věd: v letech 1952-1954 byl vedoucím Kabinetu pro lidovou píseň, v 1954-1957 vedoucím folkloristického oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku ČSAV a v letech 1957-1964 ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze. Ve svém díle monograficky zhodnotil dílo mnoha představitelů slovanských literatur a slavistiky . V rámci dějin národopisu vyzvedl J. Dobrovského, F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, B. Němcovou, J. Kollára, P. J. Šafaříka, Ľ. Štúra, P. Dobšinského, J. L. Holubyho a A. Halaše. Jako folklorista se zabýval hlavně pohádkou a českými a slovenskými lidovými písněmi. Věnoval se porovnávacím dějinám slovanských literatur, slovanské folkloristice a historii národopisu. Je autorem mnoha monografií a editorem výběrů z českého, slovenského a slovanského folkloru. K jeho nejvýznamnějším dílům patří práce: Naše písně , Český Honza , České pohádky ...

Více od autora

Karel Weigner

- český lékař, anatom Na české lékařské fakultě v Praze promoval K. Weigner roku 1899. Po docentuře a profesuře na univerzitě, ČVUT a Akademii výtvarných umění se roku 1926 stal nástupcem zakladatele české moderní anatomie Jana Janošíka na anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou vědeckou práci orientoval na topografickou anatomii, především ve vztahu k chirurgii, kineziologii a na studium lidských plemen a typů, při kterém byl odpůrcem rasistických teorií. Zastával mnoho univerzitních a společenských funkcí, byl významným pracovníkem v tělovýchovné organizaci Sokol, v níž dal podnět pro zřízení Tyršova státního ústavu tělovýchovného. Po Weignerově smrti napsal v nekrologu K. Čapek: Náš život byl ochuzen o něco dokonalého, nač jsme vždy - i mimo měřítko vědy - vzhlíželi s radostí a pýchou.

Více od autora