Knihy
Geografie, cestopisy a místopis
Cestopisy
Stanislav Kostka Neumann
Československá cesta: Opožděné jaro

Stanislav Kostka Neumann: Československá cesta: Opožděné jaro

Stanislav Kostka Neumann
Stanislav Kostka Neumann : Díl 1-2

1934 | Nakladatelství František Borový

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách a teprve později byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechali doma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o tét…o knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém. Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách a teprve později byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si …vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechali doma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Obsažené svazky:

Československá cesta: Opožděné jaro, deník cesty kolem republiky od 28. du... 1934 Část první - Opožděné jaro (139 s.)
Československá cesta: Karpatské léto, Český podzim, deníky cesty kolem republiky od 28. d... 1935 2.-3.díl (269 s.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý lehce zašlá obálka, zašlý hřbet, lehké oděrky na obálce, označení na předsádce, vazba druhého svazku povolená, vše drží, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená potrhaná obálka, některé archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba, vevázaná obálka
Počet stran:	269 + 139
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Spisy Stanislava K. Neumanna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 10. 2026 13:27
Číslo položky:	1947634

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…