Stanislav Kostka Neumann
Československá cesta : deník cesty kolem republiky od 28. dubna do 28. října 1933 - Část první - Opožděné jaro

1934 | Nakladatelství František Borový

Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách a teprve později byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechali doma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o tét…o knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém. Deník SKN z půlletní cesty kolem republiky vycházel původně ve formě reportáží v Lidových novinách a teprve později byl autorem přepracován pro vydání knižní. "Jsou to jen dojmy dvou lidí, kteří si …vyšli poznávat svou užší i širší vlast a nechali doma všechny reminiscence i předsudky", říká v závěru sám Neumann o této knize. Půl roku projížděl vlakem a procházel pěšky SKN tehdejší republikou, okruhem objel celé hranice, přes Bratislavu na východ, do své milované Zakarpatské Ukrajiny, z Mukačeva a z Jasiny opět po severních hranicích přes Ostravu k pramenům Bílého Labe a po západní hranici na jih na Šumavu. Všude se dovedl zadívat na krajinu i na člověka, zamyslit se nad životem měst i vesnic i nad jejich budoucností. Obsáhl ve svém vyprávění kus historie všech těch měst a krajů i jejich národopis. zajímavostí a pravdivě vylíčil poměry, které tam za 1. republiky vládly. "Československá cesta" je historic. dokladem, pravdivým dokumentem sociál. a polit. poměrů v kapitalistické ČSR v napjatém roce třiatřicátém.

Součástí souboru:

Stanislav Kostka Neumann 1934 (2sv., 139 + 269)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Vytvořit poptávku

Další varianty

	Stav Dobrý lehce zašlá obálka, zašlý hřbet, lehké oděrky na obálce, označení na předsádce, vazba druhého svazku povolená, vše drží, bez obálky	Skladem pro e-shop
	Stav Mírně opotřebená potrhaná obálka, některé archy stále nerozřezané	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	139
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy Stanislava K. Neumanna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 8. 2024 13:57
Číslo položky:	937425

O autorovi

Stanislav Kostka Neumann

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…