* 14. 11. 1923, Postupice u Benešova, † 11. 8. 2000, Praha Básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež Jeho otec Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Vliv na formování V. Maršíčka měl i nejstarší, předčasně zesnulý bratr Ladislav Maršíček , který se v 30. letech 20. století angažoval v levicovém vysokoškolském hnutí, byl publicistou a psal i básně . Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích začal Maršíček navštěvovat Eckertovu obchodní školu v Praze, 1943 byl zde nasazen v továrně na léky. Po skončení války nastoupil do redakce nově založeného deníku Práce; 1946 se zapsal ke studiu české literatury na FF UK, po roce však studia ukončil. V Práci působil nejprve v kulturní rubrice, poté jako vedoucí redaktor krajských novinových příloh a od roku 1949 jako zástupce šéfredaktora. V roce 1950 musel z redakce odejít. Krátce byl zaměstnán jako lektor Československého krátkého filmu a od roku 1952 pracoval v sekretariátě Svazu československých spisovatelů, od 1956 jako tajemník. Současně v letech 1956–57 externě přednášel na katedře žurnalistiky FF UK. V 70. a 80. letech 20. století se živil jako příležitostný publicista a překladatel beletrie a v roce 1989 odešel do důchodu. Dlouhodobě Maršíček spolupracoval s redakcí Československého vojáka, kde mj. uváděl začínající autory. Povídky, básně, novinové články, recenze, fejetony a reportáže dále publikoval v časopisech a denících: Studentský časopis, Mladá fronta, Rudé právo, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Svět v obrazech, Lidové noviny, Literární noviny, Listy, Plamen, Nový život, Host do domu, Květen, Sešity pro literaturu a diskusi, Slovenské pohľady, Kultúrny ži...