Vlastimil Maršíček
České jaro 1952 PODPIS

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

České jaro - to není autorovi jenom roční období, které ještě zdůrazňuje krásy naší rodné země, ale především nový život, jarní, nově rostoucí a kvetoucí v naší zemi od roku 1945. Ve vzpomínkách se básník vrací do malé vsi, kde vyrostl a kde si poprvé uvědomil třídní rozpory i soudružství chudých, parafrázemi na Máchov…y a Tylovy verše zachycuje krásu českých krajů a v závěrečném vyvrcholení básně manifestuje svou lásku a věrnost straně a vlasti, za jejíž mírový život je připraven kdykoliv bojovat. České jaro - to není autorovi jenom roční období, které ještě zdůrazňuje krásy naší rodné země, ale především nový život, jarní, nově rostoucí a kvetoucí v naší zemi od roku 1945. Ve vzpomínkách se bá…sník vrací do malé vsi, kde vyrostl a kde si poprvé uvědomil třídní rozpory i soudružství chudých, parafrázemi na Máchovy a Tylovy verše zachycuje krásu českých krajů a v závěrečném vyvrcholení básně manifestuje svou lásku a věrnost straně a vlasti, za jejíž mírový život je připraven kdykoliv bojovat.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

PODPIS

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý PODPIS, vazba se rozlepuje, listy drří	Skladem pro e-shop	289 Kč
Stav Dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	179 Kč
Stav Velmi dobrý PODPIS	Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	Dobrý obsahuje podpis či autorskou dedikaci
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	41
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2023 15:45
Číslo položky:	645041

O autorovi

Vlastimil Maršíček

* 14. 11. 1923, Postupice u Benešova, † 11. 8. 2000, Praha Básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež Jeho otec Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Vliv na formování V. Maršíčka měl i nejstarší, předčasně zesnulý bratr Ladislav Maršíček , který se v 30. letech 20. století angažoval v levicovém vysokoškolském hnutí, byl publicistou a psal i básně . Po maturitě na reálném gymnáziu v Pardubicích začal Maršíček navštěvovat Eckertovu obchodní školu v Praze, 1943 byl zde nasazen v továrně na léky. Po skončení války nastoupil do redakce nově založeného deníku Práce; 1946 se zapsal ke studiu české literatury na FF UK, po roce však studia ukončil. V Práci působil nejprve v kulturní rubrice, poté jako vedoucí redaktor krajských novinových příloh a od roku 1949 jako zástupce šéfredaktora. V roce 1950 musel z redakce odejít. Krátce byl zaměstnán jako lektor Československého krátkého filmu a od roku 1952 pracoval v sekretariátě Svazu československých spisovatelů, od 1956 jako tajemník. Současně v letech 1956–57 externě přednášel na katedře žurnalistiky FF UK. V 70. a 80. letech 20. století se živil jako příležitostný publicista a překladatel beletrie a v roce 1989 odešel do důchodu. Dlouhodobě Maršíček spolupracoval s redakcí Československého vojáka, kde mj. uváděl začínající autory. Povídky, básně, novinové články, recenze, fejetony a reportáže dále publikoval v časopisech a denících: Studentský časopis, Mladá fronta, Rudé právo, Obrana lidu, Zemědělské noviny, Lidová demokracie, Svobodné slovo, Svět v obrazech, Lidové noviny, Literární noviny, Listy, Plamen, Nový život, Host do domu, Květen, Sešity pro literaturu a diskusi, Slovenské pohľady, Kultúrny ži...

Více od autora