Knihy
Jazyk a lingvistika
O literatuře
František Hrubín
Česká poezie dvacátého století

František Hrubín: Česká poezie dvacátého století

František Hrubín, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Jiří Žáček, Josef Čapek, Svatopluk Čech, Fráňa Šrámek, Josef Svatopluk Machar, Stanislav Kostka Neumann, Jaroslav Vrchlický, Jiří Wolker, František Halas, Antonín Sova, Josef Hora, Viktor Dyk, Vladimír Holan, F. X Šalda, Ladislav Stehlík, Otokar Březina, Josef Kainar, Karel Sýs, Josef Václav Sládek, Miroslav Florian, Michal Černík, Oldřich Mikulášek, Jana Moravcová, Jan Pilař, Alena Vrbová, Karel Toman, František Nechvátal, František Branislav, Jan Čarek, Vilém Závada, Jan Noha, Donát Sajner, Miloslav Bureš, Josef Hanzlík, Petr Skarlant, Ivan Skála, Jiří Orten, Konstantin Biebl, Géza Včelička, Jarmila Urbánková, Petr Křička, Pavel Bojar, Oldřich Vyhlídal, Karel Kapoun, Jan Alda, Karel Boušek, Václav Hons, František Gellner, Antonín Matěj Píša, Otakar Theer, Josef Rybák, Adolf Heyduk, František Němec, Jindřich Hořejší, Vladimír Janovic, Jaroslav Bednář, Josef Mach, Antonín Macek, Jiří Haussmann, Svatopluk Kadlec, Josef Šimon, Vlastimil Školaudy, Josef Peterka, Arnošt Ráž, Oldřich Wenzl
Česká poezie dvacátého století

1980 | Nakladatelství Československý spisovatel

Vybral, uspořádal a textologicky zpracoval Milan Blahynka. Třetí svazek, shrnující poezii od sklonku devadesátých let 19. století až po současnost, přináší ukázky z díla A. Sovy, F.X. Šaldy, P. Bezruče, O. Březiny, A. Macka, K. Hlaváčka, S.K. Neumanna, V. Dyka, F. Šrámka, K. Tomana,O. Theera, F. Gellnera, J. Mahena, J.… Macha, O. Fischera,P. Křičky, J. Hořejšího, J. Čapka, J. Bednáře, J. Hory, K. Biebla, S. Kadlece, J. Haussmanna, J. Čarka, K. Konráda, J. Wolkera, V. Nezvala, F. Branislava, J. Seiferta, F.Halase, A.M. Píši, F. Němce, J. Rybáka, M. Pujmanové, V. Holana, V. Závady, F. Nechvátala, J. Nohy, F. Hrubína, J. Taufera, J. Ortena, J. Kainara. Svazek je doplněn kromě ukázek z české grafiky 20. století také základnímiinformacemi o básních a básnících. Vybral, uspořádal a textologicky zpracoval Milan Blahynka. Třetí svazek, shrnující poezii od sklonku devadesátých let 19. století až po současnost, přináší ukázky z díla A. Sovy, F.X. Šaldy, P. Bezruč…e, O. Březiny, A. Macka, K. Hlaváčka, S.K. Neumanna, V. Dyka, F. Šrámka, K. Tomana,O. Theera, F. Gellnera, J. Mahena, J. Macha, O. Fischera,P. Křičky, J. Hořejšího, J. Čapka, J. Bednáře, J. Hory, K. Biebla, S. Kadlece, J. Haussmanna, J. Čarka, K. Konráda, J. Wolkera, V. Nezvala, F. Branislava, J. Seiferta, F.Halase, A.M. Píši, F. Němce, J. Rybáka, M. Pujmanové, V. Holana, V. Závady, F. Nechvátala, J. Nohy, F. Hrubína, J. Taufera, J. Ortena, J. Kainara. Svazek je doplněn kromě ukázek z české grafiky 20. století také základnímiinformacemi o básních a básnících.

Stav

Dobrý

Skladem na prodejně

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem na prodejně
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	635
Jazyk:	česky
Editor:	Milan Blahyňka
Edice:	Klub přátel poezie. Výběrová řada
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 8. 2026 15:43
Číslo položky:	1866677

O autorech

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. Patřil mezi členy hnutí Devětsil, stál na počátku českého uměleckého směru poetismu. Je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu , kterou získal za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“. Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí obdržel titul národního umělce. Patřil k prvním signatářům Charty 77. Narodil se do chudých poměrů v dnešní Bořivojově ulici čp. 816/104 na Žižkově, dnes Praha 3, a byl pokřtěn 5. října jako Jaroslav Václav. Na rodném domě je umístěna pamětní deska. Jeho otec, původně úředník, pak nepříliš úspěšný obchodník s obrazy a rámy a později dělník, byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“ Během jeho dětství se rodina několikrát stěhovala po různých, vesměs nuzných, podnájmech v rámci Žižkova. Svá středoškolská studia si Seifert odbýval nejprve na c. k. vyšším gymnáziu na Žižkově v Kubelíkově ulici . Přestože patřil k bystrým žákům, svá studia nedokončil pro mnoho neomluvených hodin, které trávil vesměs touláním se po Praze, účastí na dělnických demonstracích a horlivou četbou. Od roku 1919 mu začínaly vycházet první básně v různých časopisech a novinách, např. pod patronací Josefa Hory v Právu lidu. Jeho první básnická sbírka, Město v slzách, byla vydána v roce 1921. V témže roce dvacetiletý Seifert vstoupil do právě založené Komunistické strany Československa a stal se pravidelným přispěvatelem jejího nově založeného listu Rudé právo, jímž byl až do roku 19...

Více od autora