Marina Ivanovna Cvetajeva
Černé slunce

1967 | Nakladatelství Odeon

Výbor z výboru veršů ruské básnířky, vydaného v Moskvě. Verše básnířky, která prchá z Ruska nikoliv proto, aby se vzdálila od revoluce, nýbrž aby štvána neklidem svého básnického nitra podnikala cestu z místa na místo . Verše oslavující volnost a svobodu za jakoukoli cenu, volnost a svobodu i ve volbě smrti , verše osl…avující živly a sílu, verše, které dávají přednost plnosti v utrpení před prázdnotou ve štěstí, také však verše s motivem bezradnosti, děsu z času a smrtelnosti, verše prozrazující stesk a lítost. Výbor z výboru veršů ruské básnířky, vydaného v Moskvě. Verše básnířky, která prchá z Ruska nikoliv proto, aby se vzdálila od revoluce, nýbrž aby štvána neklidem svého básnického nitra podnikala cestu… z místa na místo . Verše oslavující volnost a svobodu za jakoukoli cenu, volnost a svobodu i ve volbě smrti , verše oslavující živly a sílu, verše, které dávají přednost plnosti v utrpení před prázdnotou ve štěstí, také však verše s motivem bezradnosti, děsu z času a smrtelnosti, verše prozrazující stesk a lítost.

Vyberte kus s kódem POETLE: 119 Kč

Stav

Mírně opotřebená

ořízka s flíčky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 189 Kč
	Stav Mírně opotřebená ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	~~159 Kč~~ 149 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, ořízka s flíčky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	113, [5]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Bláha
Překladatel:	Jana Štroblová
Edice:	53. svazek ed. 53. svazek ed. Plamen
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 3. 2025 7:26
Číslo položky:	1190758

O autorovi

Marina Ivanovna Cvetajeva

Marina Ivanovna Cvetajeva byla ruská básnířka, překladatelka a esejistka. Autorka psychologických básnických skladeb, poezie vzdoru a samoty i milostné lyriky. V roce 1919 emigrovala do Francie, kde zůstala až do začátku druhé světové války, pouze v letech 1922-25 žila v Praze a jejím okolí. Začínala jako autorka symbolistické poezie, počátkem dvacátých let pak vynikla v žánru expresionistické lyrické skladby, v níž uplatnila formu exaltovaného citového monologu. Její básně esteticky korespondují s akméismem a futurismem, hojně využívala impulsy z lidové slovesnosti. Psala též lyrickou autobiografickou prózu, dramata a literární eseje a úvahy o ruské kultuře a umění. Dva roky po návratu do Sovětského svazu spáchala sebevraždu.

Více od autora