Knihy
Fyzika a příbuzné vědy
Astronomie
S. W Hawking
Černé díry a budoucnost vesmíru

S. W Hawking
Černé díry a budoucnost vesmíru

1995 | Nakladatelství Mladá fronta

Kniha předního představitele moderní fyziky a astrofyziky s názvem Černé díry a budoucnost vesmíru
byla napsána jako hodně volné pokračování Hawkingovy populární knihy Stručná historie času. Kniha obsahuje kromě úvah o teoretické fyzice i něco málo o životě autora. Stejně jako
většina knih Stephena Hawkinga je i… toto dílo zaměřeno na interpretaci složitých fyzických myšlenek populárně naučnou formou, a proto může být určeno široké čtenářské veřejnosti bez ohledu na znalosti v oboru. Kniha předního představitele moderní fyziky a astrofyziky s názvem Černé díry a budoucnost vesmíru
byla napsána jako hodně volné pokračování Hawkingovy populární knihy Stručná historie času. Kniha …obsahuje kromě úvah o teoretické fyzice i něco málo o životě autora. Stejně jako
většina knih Stephena Hawkinga je i toto dílo zaměřeno na interpretaci složitých fyzických myšlenek populárně naučnou formou, a proto může být určeno široké čtenářské veřejnosti bez ohledu na znalosti v oboru.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~229 Kč~~ 149 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	119 Kč
Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	~~119 Kč~~ 79 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	182
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020405151
ISBN:	9788020405159
Překladatel:	Jiří Langer
Edice:	131. svazek ed. 131. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 8. 2022 9:49
Číslo položky:	378628

O autorovi

S. W Hawking

Stephen William Hawking byl anglický teoretický fyzik, kosmolog a spisovatel. Na Univerzitě v Cambridgi působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a mezi lety 1979–2009 držel pozici lukasiánského profesora matematiky. Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s Rogerem Penrosem na teorémech gravitačních singularit v rámci obecné relativity a teoretické předpovědi tepelného záření emitovaného černými dírami, známého pod názvem Hawkingovo záření. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky. Patřil k výrazným příznivcům mnohasvětové interpretace kvantové mechaniky. V průběhu vědecké kariéry byl přijat do Královské společnosti, stal se doživotním členem Papežské akademie věd a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, Prezidentskou medaili svobody. V roce 2002 se umístil na 25. místě ankety 100 největších Britů, průzkumu sestaveného BBC. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. Stručná historie času vytvořila v žebříčku nejprodávanějších knih deníku Sunday Times nový rekord, když v něm figurovala 237 týdnů. Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno vzácné a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – amyotrofická laterální skleróza , s pomalou progresí, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo. Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku tracheostomie komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči. Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře. Zemřel 14. března 2018 ve věku 76 let v Cambridgi, ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou až tříleté přežití.

Více od autora